I třetí díl se mi líbil, ale až na policejní zápletku. Přišlo mi, že se mísí takové trochu dva žánry a moc mi to ke knize nesedlo. Kromě toho tedy víme, že se ďáblík s andílkem/světlo s temnotou naučili žít spolu a že vše dobře dopadlo, takže bychom si závěr a happy end mohli domyslet sami. Bez sladkého přeslazeného doslovu bych se klidně obešla. Ale kdo ví, někdo ho možná potřebuje. I filmová verze se mi líbila, herecké obsazení také, i když mi nepřišlo zas až tak atraktivní. Nicméně Jamie Dorman dobře ovládal jeho kamennou tvář a takovou odměřenou chladnost, která z Graye vyzařovala. Nevím, proč je Padesát odstínů hojně kritizováno. Možná pro to, že to bylo jedno z prvních děl tohoto žánru, které spatřilo světlo světa. Za mě dobré, opakuji se s nereálností příběhu, ale nebylo to až tak přetažené za vlasy a trilogie se dobře četla.

Budu se opakovat s komentářem, jako u předchozích dílů - i přes reklamu a mediální humbuk jsem od knihy příliš neočekávala. A opravdu se mi líbila, dějově tam něco bylo, jedná se o fajnovou oddechovku s dávkou erotiky, kterou si (dle mého) dopřeje ráda každá čtenářka jednou za čas. Knihu jsem přečetla prakticky jedním dechem a to včetně toho hezkého, skoro až kýčovitého, happy endu.