Podobné tituly

Fantastická kniha, kterou nelze přestat číst v půlce, i když měla jsem sto chutí to udělat. Ťiang Žung píše svůj životopis formou příběhu, dokáže tak dokonale vylíčit scény ze života v mongolské stepi, až má člověk pocit, jako by byl u toho a vytváří tak silné obrazy a scény, až jitří emoce. Vlčí hon na armádní koně mě nechal v slzách, plakala jsem za koně, vlky i honáky. Kniha popisuje pastevecký život ve stepi a tím, jak se hlavní hrdina Čchen Čen sám dozvídá, jak vše funguje, proč Mongolové uctívají vlka jako svůj totem, co znamená pro step, proč je ve stepi nutný pastevecký život a jak je křehká. První část knihy je velmi poetická, s tím, jak se Čchen víc dozvídá a víc zamilovává do stepi se do ní zamilovává i autor. S nárůstem populace Číny a s tím souvisejícím požadavkem zvýšit produkci skotu je však olonbulagská oblast Vnitřního Mongolska víc a víc ovládána zvenčí a jsou na ní kladené podmínky, které nemůže přežít. S vyvražděním koní určených pro armádu přichází nařízení vyhladit vlky, které sebou nese dalekosáhlé důsledky. Když vlci nebudou regulovat populaci zvířat, které step ničí, přemění jí na poušť. Čchenova snaha pochopit vlčí totem a mongolskou mentalitu ho vede k tomu, aby si ulovil vlče a snažil se ho skrz pozorování pochopit. Současně se snaží vysvětlit vedení, proč je tak důležitý. Je to boj o záchranu stepi. Poslední část je naplněna strachem ze smrti stepi i hrůzami, které zemědělští dělníci, přistěhovalci z Číny, i nojon Pao Šončor, provádějí. Sledovat umírající step je bolestivá záležitost i z pohledu čtenáře a závěr je velmi depresivní. Kniha je současně příběh, věděcká studie jednoho ekosystému, boj o svobodu i politická agitka, zaměřená proti těm, kteří jsou arogantní, nehodlají pochopit důležitost rovnováhy. Vřele doporučuji.