Tak jsem šel včera večer spát a těšil jsem se, že si ještě počtu, že budu zase sdílet ty zajímavé, dojemné příběhy a ůvahy Pavly, hrdinky románu "Berem, co je" , ale už tam nebyla, zapoměl jsem, že jsem ten román včera dočetl. Bylo mi, jako kdyby náhle zase odjela sympatická, zajímavá návštěva s kterou jsem ztrávil několik pěkných večerů ve vzpomínkách na naše mládí, v úvahách o tom, proč jsme takoví, jací jsme, jestli by jsme byli za jiných okolností jiní a jak by to ovlivnilo náší budoucnost, náš jiný život. Naštěstí jsem pozvaz Pavlu znovu, už brzy mi bude povídat o té době, kterou už jsem přímo v Čechách nezažil. Už se těším, tak ahoj, jdu se mrknout na cestu v tuto dobu by mohl přijít pošták s balíčkem. Stanislav