Když jsem našla tuhle knihu v knihovně při letní brigádě, zaujal mě ihned její název a okamžitě jsem si ji musela zkrátka přečíst. Je to opravdu nádherná kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem...Jen s překvapujícími pocity jsem četla řádky knihy a jen žasla nad stylem vyjadřování a též nad samou hrdinkou příběhu. Já sice ještě nejsem v tomto věku jako sama hrdinka a také ještě dlouho nebudu, protože jsem ještě náctiletá, ale i přesto vím, že se citům zkrátka nedá poroučet...Nemůžu dodat k této knize více než to...že je to opravdu nezaměnitelně grandiózně krásná kniha.

V Eroice jsem si přečetla následující: V Matyldině vzmachu, v její extázi na poslední chvíli, ve vytržení vyvěrající z existenciální paniky, je hodně křeče. To by nevadilo, kdyby se jednání hrdinky nacházelo pod autorskou kontrolou. Jenže v křeči je tu i Obermannová: příběhem škube, míra životní pravděpodobnosti ustupuje vypravěčské posunčině. „Vzpouru jedné ženy“ dotáhne až k trapnosti. Matylda uteče se Sindrem do srubu na norské pobřeží. Kredit věrohodnosti je spisovatelkou povážlivě promrháván. Myslím, že tohle dokáže zplodit jen... škrobenej, přitroublej, sebestřednej trubec.. no možná..stoletá včela. Já si naopak myslím, že to Irena Obermannová vyjádřila přesně. Ono je někdy vážně dost soustavný být ženou po třicítce v naší době. Monotónnost a určitá křeč pramenící z musu jsou stávající, v podstatě nezbytné vlastnosti, které si mnohé z nás uvědomí až , když si pokecáme s kámoškama, nebo prostě třeba přečteme knížku jako je tahle. Jsem ráda, že je tu někdo kdo se nejen, že nebojí pustit do světa něco tak přirozeného jako je potřeba být i ve třiceti chtěná, milovaná, krásná..prostě živá, ale kdo se pod to i podepíše. Ta knížka je jak nabíječka. Takže..děkuji Ireno ;) Lenka Procházková, Chomutov

mám o 22let mladšího přítele a moc se milujeme.Kniha mi dodává odvahu-vidím,že nejsem sama takový blázen.Je báječná, stejně jako její autorka.Milá, svěží,mladistvá.

Skvělé!!! Před chvilkou jsem knihu dočetla a jsem jí ještě plná. Má to spád, vtip, nadhled a hlavně spoustu prav o matkách-ženách - dobrovolně-trpitelkách. Je skvělé, že se o tomhle tématu píše a to ještě touhle skvělou formou. Díky za to.

Velmi dobře zachycuje postoj žen ve společnosti, líbí se mi ten nápad - když má muž o několik let mladší partnerku bývá to naprosto v pořádku, ale žena? Skvěle zpracováno a chytlavě napsáno!!!

Je to krásná kniha!