V této knize - vytažené z Schopenhauerových Parerg a paralipomen - je veden boj proti nepravé filosofii a proti jejím hlasatelům, totiž sofistům. Pod sofisty si nepředstavujte staré řecké filosofi, ale německé metafyziky 19.stol., následovníky I. Kanta - hlavně trio Hegel, Scheling a Fichte.
V první části knihy se Schop. zabývá zvláště historií filos. a objasněním transendentální Kantovy nauky.
V druhé části kritikou tehdejšího universitního vzdělávání v německých zemích. Projevuje se zde jeho vytříbený smysl pro humor, sarkasmus a ironie.
