Jsme a nebudem. Nemusíme si to uvědomovat každý den, ale měli bychom si to uvědomovat, když se nad něčím moc trápíme, zvláště nad takovými měřítky, jako například-jak vypadám, jestli mám vše po čem toužím, jetli mé ego je uspokojeno. Třeba kariera - zajděte se podívat na hřbitov, ten je plný 'nepostradatelných'.
Jo a komu se to líbilo, ať si přečte neméně silnou knihu-'Českou knihu mrtvých'
Jako hlavní motto této fascinující brožurky, vytažené z Schopenhauerova hlavního díla Svět jako vůle a představa - je zvolen citát (přibližně) :' Smrt se nás netýká. Když jsem my, není smrt, a když přijde smrt, nejsme již my.'
Schopenhauer zde vyjádřil myšlenku, že to, co nás dělá jednotlivcem, tedy individuem, tozn. osobnost - inteligence, zážitky, paměť, emoce - vše skončí svou pouť se smrtí, s rozkladem těla a mozku, avšak síla, která nás zrodila, která nás udržuje naživu, zůstává dále a přesahuje náš krátký život. Ta síla není rozum, duše - nic individuálního, ta síla je obecná Vůle - energie, či pud k životu, který je obsažen ve všem - v hmotě živé i neživé. Vůle tedy není myšlena klasicky - jako vědomé rozhodování, ale spíše jako slepá, instinktivní síla. Její kořen tkví v něvědomí -je zodpovědná za neustálou honbu po uspokojení, Schopenhauer se na ni dívá s velikým despektem. Hlavní ale je, že ona sama přežívá- v ostatním světě, zatímco jedinec své utrapy na navěky skončil.
Jedno z nejlepších děl tohoto německého filosofa, který se určitš nemusí stydět za jedinou větu napsanou ve výše zmíněném díle. Někomu by to mohlo otevřít oči k prozřetelnosti, jiného oslepit. Mě to málem vzalo dech - ale jen málem!
