Snorri Sturluson byl nejvýraznější postavou islandské politiky a literatury první poloviny třináctého století, posledního období samostatného islandského státu a zároveň doby vrcholného rozkvětu islandského písemnictví. V letech 1215–18 a 1222–31 zastával nejvyšší úřad v zemi, byl zákonopravcem altingu. Účastnil se bojů o vládu nad Islandem, vedoucích ke ztrátě nezávislosti na norském králi, a coby básník a učenec dovršil nejlepší tradice islandské literatury. Krom Heimskringly je mu připisováno autorství Ságy o Egilovi a tzv. prozaické či Snorriho Eddy.
