Aleš Briksí (1988) je ve své práci ponořen do krás mikrosvěta. Jeho zájem se však soustřeďuje i na makroskopické radosti v podobě vlastních dětí. Nabídka na spolupráci na dětské knize mu nejprve vykouzlila úsměv na tváři a pak i zvýšila tlak a zavařila mozkové závity.
