od malička projevovala své hudební nadání nejprve zpěvem a hrou na perkuse, v pěti letech si pak řekla o kytaru. Návrhy jejích rodičů, aby začala jednodušším hudebním nástrojem, neprošly, a tak se začala učit hře na kytaru u pana Miroslava Wolfa. Po necelých dvou letech přešla do ZUŠ Pro radost, a získala tím nového učitele, pana Pavla Čápa. Následně se stala členkou kytarového souboru Všehokus, což jí bylo mimo jiné inspirací k napsání své první skladby Jarní počasí. Kromě hry na kytaru ji baví také čtení historických knih a všechny možné rukodělné aktivity: malování, keramika, plstění, šití, háčkování a pletení. Je autorkou obrázků k Písni o naději a ke své vlastní skladbě Jarní počasí.
