Dovid Bergelson (1884–1952) se narodil v židovském štetlu poblíž Umaně na Ukrajině a vyrůstal v rodině bohatého obchodníka, kde se mluvilo pouze jidiš. Vzdor svému původu tíhl od mládí spíše k socialistickému a ateistickému myšlenkovému proudu, který se v tehdy ruské říši prosazoval zejména mezi mladými intelektuály. Jako literát se poprvé uplatnil v prvním desetiletí dvacátého století. Psal původně hebrejsky a rusky, ale skutečných úspěchů začal dosahovat, až když přešel na svůj rodný jazyk jidiš. Úspěšnou novelu Arum vokzal vydal v roce 1909 ve Varšavě vlastním nákladem. Na jaře 1921 přesídlil do Berlína, kde od té doby žil, avšak pobýval i v jiných evropských zemích a rovněž ve Spojených státech. Když se v Německu dostali k moci nacisté, odešel do SSSR. Za druhé světové války aktivně působil v Židovském antifašistickém výboru. V poválečných letech se stal obětí kampaně proti takzvaným kosmopolitům, v noci z 12. na 13. 8. 1952, označené později za „noc zavražděných básníků“, byl zastřelen. Po Stalinově úmrtí byl roku 1955 posmrtně rehabilitován.
