(*1949) Spisovatel narozený v libanonském Bejrútu rodičům z odlišných kultur strávil dětství v Egyptě a dospívání v jezuitské koleji. V Libanonu se prosadil jako novinář. V roce 1976, po vypuknutí občanské války, ze strachu o svou rodinu emigroval se ženou a dětmi do Paříže.
První literární úspěch zaznamenal s románem Leo Africanus (Léon l’Africain) v roce 1986. Svou pozici jednoho z nejznámějších a nejpřekládanějších francouzsky píšících autorů stvrdil knihami Samarkand (Samarcande), Zahrady světla (Les Jardins de lumiere) a Taniova skála (Le Rocher de Tanios).
Hrdinové Maaloufových románů jsou poutníky napříč dějinami, státy i kulturami. Autor ve svých dílech humanisticky vyzývá k tomu, aby tradice a identita jednoho nebyla stavěna na ničení tradice a identity druhého. Sám poznamenán válečnou zkušeností a emigrací nabádá zejména k úctě k bližnímu.
Je nositelem Goncourtovy ceny a členem Francouzské akademie.