Gustav Meyrink (1868–1932) byl německy píšící spisovatel, jehož literární dílo zásadně ovlivnil formativní pobyt v Praze. Narodil se ve Vídni jako nemanželský syn württemberského ministra a bavorské dvorní herečky Marie Meyerové. Od roku 1884 žil v Praze, kde si po studiích z peněz, které mu v den plnoletosti poukázal otec, otevřel bankovní dům. Již jako bankéř se scházel s mladou generací pražských německých umělců – novoromantiků: spojovala je krom jiného láska ke staré Praze. Město se tehdy razantně modernizovalo a následkem asanace nenávratně mizela tajuplná místa a zákoutí, v nichž se barvitý pouliční život prolínal s mýty a legendami. Roku 1891 Merink spoluzaložil a předsedal lóži U modré hvězdy, pobočce Theosofické společnosti, jejímiž členy byli i Julius Zeyer, básník, spisovatel a překladatel Emanuel Lešehrad a Karel Weinfurter, význačný představitel české mystické školy. V té době získával Meyrink znalosti jak z parapsychologie a okultismu, tak i z dějin tajných spolků, řádů a společností. To vše zúročil při psaní svého prvního, a dodnes nejznámějšího románu Der Golem (1915), který vznikl již po Meyrinkově nuceném odchodu z Prahy v roce 1903. Dávná legenda o Golemovi se i zásluhou jeho nesmrtelného románu stala nedílnou součástí obrazu mystické Prahy.
