Lojze Kovačič (1928–2004) je jedním z nejvýznamnějších slovinských prozaiků 20. století. Jeho dílo je spojeno především s autobiografickým psaním. Ve svých prózách usiloval o autentický pohled na vlastní já i na svět a dobu, ve které se pohyboval. Jeho nejznámějším dílem je románová trilogie Prišleki (Přistěhovalci, 1983–1985), v níž se vrací k nelehkým osudům své rodiny za druhé světové války. Obdobný typ psaní se pak obměňuje v jeho dalších románech: Resničnost (Skutečnost, 1972), Fragmente (Fragmenty, 1981, 1989), Kristalni čas (Křišťálový čas, 1990), Vzemljohod (Dozeměvstup, 1993) nebo Otroške stvari (Dětské záležitosti, 2003). Kovačič získal celou řadu domácích literárních cen, mj. Prešernovu cenu (1973), cenu Kresnik (1991, 2003), Župančičovu cena (1972, 1986).
