Yehuda Lahav (* 1930 v Košicích). Dětství prožil v Prešově. V rodině Weiszlovitsů se mluvilo maďarsky, ale také německy a slovensky. Roku 1942 ho před deportací zachránil útěk ze Slovenského státu do Maďarska. V Budapešti přežil do osvobození, poté doprovázel coby tlumočník ruské vojáky až do Prahy. Po návratu do Prešova, jako jediný z rodiny, se zapojil do hnutí Hašomer Hacair a připravoval se na vystěhování do Izraele. K tomu došlo roku 1949. Nejprve žil v kibucu, poté byl učitelem a novinářem. Pro izraelský tisk referoval o dění v tehdejším Východním bloku a na samém sklonku 80. let se stal zpravodajem izraelských novin ve východní Evropě. Od roku 1989 uveřejňuje své články také v českých médiích.
ZDROJ: nakl. G plus G (2006)
