Omlouvám se za poněkud zvláštní nadpis své minirecenze, ovšem přišel mi jako nejvíce vystihující ze všech, které mě napadly. Kniha se totiž jmenuje Faustův odkaz a na obálce má pentagram s kozlí hlavou, ovšem to jediné ji přibližuje k satanské tematice. Tedy abych přistoupil k vlastnímu hodnocení knihy. Jde o velmi kratičkou knihu, která sestává ze šesti povídek. Všechny povídky jsou o našem soudobém světě a daly by se označit jako příběhy ze života, ovšem pokud bychom pominuli jeden významný detail. V každé z povídek se objeví jedna událost či věc, která není tak úplně reálná či racionální. Ať již jde o záležitost magickou, spiritistickou či vědecky utopistickou. Ovšem žádná z povídek není neuvěřitelná, vše je podáno velmi přesvědčivým a živým způsobem. Každý z hrdinů je úplně normálním člověkem, který by mohl být vaším sousedem nebo dokonce přítelem. Tak moc jsou lidští. Jedním z aspektů, který knihu také přibližuje čtenáři, je nenucený a nenápadný humor, který se jako by nic proplétá vážnou a občas i ponurou atmosférou povídek. Editor atmosféru knihy přirovnává až k mystice páně Meyrinkovi, s tím si však nedovoluji úplně souhlasit. Už jen protože je kniha odlehčena právě zmiňovaným humorem a lidskostí. Na každý pád však knihu doporučuji každému, kdo rád čte knihy s fantastickou tematikou, zajímá se o záhady všeho druhu nebo si jen rád přečte něco nad čím je nutno trochu přemýšlet a z čeho občas i mrazí v zádech.