(...) Schwabovy hry se jazykem vyčerpávají. Jazyk tu vystupuje v roli tvůrce všeho zla a v uzavřeném kruhu dramatu, kde násilí plodí zase násilí, pak bývá i jeho dokladem. Jazyk je ústředním tématem těchto dramat a v nejvlastnějším slova smyslu je i jejich materiálem. Mocenské možnosti jazyka využívá autor nejen k výstavbě dějů, ale především k tvorbě svých hrdinů.
Ten, kdo se tváří, že to co dělá, vlastně neexistuje nebo se o tom nehodí mluvit, ať raději nečte.
Kdo je ochoten odhodit stranou zábrany, klišé a zamyslet se nad všudepřítomnou podstatou lidského naturelu, bude jistě vděčným čtenářem tohoto titulu.
Ať tak či onak, kniha provokuje obě strany a již to samo o sobě je jistě dostatečnou známkou kvality.
