(...) Lugones vyprávění nestaví na křehkých základech absolutního fantaskna. Každá povídka vychází, a zároveň je i pevně ukotvena v našem vnímání okolního reálného světa. Lugones pracuje s náměty a prostředími, které důvěrně známe, i když třeba také jen z literárních pramenů. Jednou téma čerpá z posledních objevů překotně se vyvíjející vědy, jindy naopak ze starozákonní tradice. Amatérský vědec experimentuje s neovladatelnou silou Omega. Arménský mnich se dozvídá strašlivé tajemství v solný sloup proměněné Lotovy ženy.
Člověku je až líto, že jsou ty skvělé povídky tak krátké.
