(...) Ostnovy zapadlé skládanky, z nichž vyšlo jen pár veršů časopisecky za války, tyjí sice z parodie, mají však také svůj svéráz a sféru vlivu na ty, jimž se jakýkoli systém jeví jako kabinet kuriozit. Bezskrupulózní jazyková komika, která staví poetično, aby je vzápětí podrazila, se tu opírá o infantilní smysl pro podrobnosti.
