Kniha, která mě zaujala svou anotací mě nakonec překvapila svým zakončením.
Předsudky, díky kterým jsem po anotaci usedla ke čtení mě postupně přesvědčily v omylu - aneb nesuď knihu podle obalu. Jak jsem předpokládala, že to bude slaďák na první dobrou, nakonec se z toho vyjevilo něco, co ukazovalo psychologický stav a sebeléčení, sebepoznání a to, že opravdu nepotřebujeme být závislý na druhým člověku a žít jen podle toho, jak on chce. A taky, že každý člověk může mít na duši nějaký ten šrám, který nevidíme.