Nebudu tvrdit, že mě kniha upoutala jen proto, kdo jí napsal, i když v případě V. E. Schwab bych po ní jistě koukala i tak. Ale ano, prostě jsem věděla že jí chci už jenom proto jak vypadá. Je malá, drobná, ale krásně zpracovaná – a když ji konečně držíte v ruce, je ještě krásnější.
Ale není možné soudit jen dle obalu (ovšem kdo z nás to vůbec nikdy neudělal, že), nebo názorů jiných (kladné mě lákaly, pár záporných trochu děsilo), a tak jsem se neskutečně těšila, až se začtu – jen jsem tak nějak netušila, co mám vlastně čekat.
Od autorky jsem četla jak dětskou fantasy trilogii (Cassidy Blake), tak „dospěláckou“ fantasy, ale taky Addie. Nyní jsem ráda, že jsem nečekala nic určitého, protože pokud někdo četl jen Addie, by mohl být trochu zklamán – Addie je to totiž pouze jedna, a Gallant je úplně jiný.
A je krásný i smutný zároveň. O dítěti, které přišlo o rodinu, nějak vyčnívá z kolektivu a nemá nikoho, kdo by ho měl víc rád. Jediné co má ve svém vlastnictví je zápisník po matce, který je spíš záhadou než vysvětlením. A to dítě to cítí, to že je neoblíbené, nechtěné, ale hlavně že je jiné.
Je to příběh kontrastů – barva proti šedi, láska proti nenávisti, život proti smrti.

Gallanta si chcete přečíst, určitě ano, jen do toho prosím běžte s čistou hlavou a Addie nechte daleko za sebou, tenhle příběh si to zaslouží.

Vizuálně naprosto nádherná kniha, na které je znát velká práce. To se nakladatelství opravdu moc povedlo. Tajemný "gotický" román, který mi některými motivy připomínal film Crimson Peak. Tajemný dům, ve kterém přebývá temný pán. Hlavní hrdinka je němá, což také není zrovna obvyklé. Díky tomu vnímá svět jinak a zprostředkovává ho čtenáři. Text plyne jako smutná, avšak krásná melodie. Jediné, co mi chybělo, bylo více romantiky.

Tak krásně vizuálně vymazlená knížka! Slovarte bravo bravo! Obálka, ořízka, ilustrace, styl písma, umělecké dílo fakt. Je hodně tajemná, nic ti nedá zadarmo, k rodinným tajemstvím jsi jako čtenář připuštěn pozvolna, stejně jako hlavní hrdinka. Ta je němá a navíc vyrůstala v sirotčinci, nebo chceš-li ve výchovném ústavu pro mladé dámy. No neměla to jednoduché si řekněme. Navíc vídá duchy. A ne přízraky v šedém oparu, ale rozpadající se děsivá stvoření. Pak se na ni usměje šestí a ocitne se v rodinném domě. A tady se příběh rozjíždí. Spousta postav, kde neznáš úmysly, divných příbuzných a zakázaných míst, kde ti hrdinka samozřejmě furt leze a ty se děsíš, co ji potká. No! Jsem spokojena. Celý ten příběh je jako tklivá a osamělá píseň. Ta její němota je strašně skličující, přenáší se z těch stránek na tebe - jak dělané do tohoto počasí. Čekala jsem víc romanťárny, temnoty nebo nečekaných zvratů, ale i tak je to na 4 hvězdy.