Kateřina Tučková opět nezklamala, ale tuto knihu bych zařadila až za Vyhnání a Žítkovské bohyně. Přece jen mi přišlo, že těch vzájemných rodinných vazeb, které se postupně odhalují ke konci příběhu, je až nepřirozeně mnoho. Ale jinak nemám co vytknout.

Historie plyne jako voda a její barva je někdy černá, ne bílá. To ví i Lena, která se přijíždí do kláštera v Černé Vodě ukrýt a smířit se svými problémy. Dostane za úkol dát do pořádku pracovnu vrchní sestry, která je nemocná a indisponovaná. I přes svou nechuť začne třídit dokumenty a sem tam se začte do tenkých listů psaných na stroji, do poznámek či deníku. Odkrývá historii řádových sester, které zde byly internovány v rámci komunistických čistek, čte o jejich těžkém údělu, který zvládly s pokorou a odvahou. Čte o nezlomné víře, o naději, o zoufalství a o zázracích. Očekávaná kniha, na kterou jsem se těšila, mě nezklamala. Těžko popsat více v superlativech toto obsáhlé dílo, autorčinu důkladnou práci s prameny a neskutečně smutný osud církevních řádů. Je to kniha, kterou budu mít dlouho v hlavě.

Skvělá kniha, ovšem jako všechny od paní Tučkové. Normálně bych o knihu s podobným tématem ani nezavadila pohledem, ale pořídila jsem si ji jen kvůli autorce. A nezklamala mě. Z (dle mého názoru) nebetyčně nudného tématu vytvořila detektivku podle skutečných událostí. Skvěle dokázala propojit historii s obyčejnými lidskými životy a jejich pozadími a motivy. Už se těším na další její knihu!

Rozhodně stojí za přečtení. Mne zaujalo především téma knihy, ženské řeholní řády. Sic autorka upozorňuje na to, že ne vše je založeno na skutečných událostech, měla jsem z knihy pocit, že jsem se něco dozvěděla o způsobu myšlení těchto obdivuhodných bytostí, které nezlomil ani komunistický režim, který je perzekuoval, ani exkomunikace papežem, ani celkově negativní vnímání "Anežčiných panen" zbytkem společnosti. Knihu lze číst nejen jako silný osobní příběh, ale i polodokument.

Tato kniha s člověkem zacloumá. Při četbě si musíme říkat - je to možné? Vždyť už jsem tehdy byla na světě. A později i mé děti! A tohle se dělo? A u nás? Konec se mi zdá už docela nepravděpodobný, ale celkově - stojí rozhodně za přečtení.

Román Bílá Voda se opírá o skutečné události 50. let, kdy došlo k internaci členů církevních řádů a tito byli násilně vystěhování ze svých domovských klášterů na odlehlá místa v naší tehdejší vlasti. Tím však jejich utrpení nekončilo a režim se snažil zbytek násilně zkracovaných životů co nejvíce ztrpčit. To se dělo i v klášteru Bílá Voda, kam přichází tajemná Lena o jejíchž osudu má ponětí jen málokdo, a která zde hledá vykoupení, byť sama v sobě tuto touhu popírá. Postupně jej však nalézá v odhalování temné historie již omšelého místa, ve kterém se toho skrývá ještě více než v jejím bolestném nitru.

Kniha patří mezi objemné, ovšem při čtení ubíhající svazky a stejně jako další knihy autorky se nejedná o čtení o jedné dějové linii. Příběhu porozumí i čtenář, který toho o popsané historii příliš neví, a i přes námitky k trochu cimrmanovskému konci se jedná o knihu, kterou mohu vřele doporučit úplně každému.

Obvykle jsem čtenářkou fantasy a YA fantasy, takže tahle kniha pro mě byla velkým vykročením z komfortní zóny. Ani nevím, co mě na knize zaujalo jako první. Zároveň miluji historii a přiložené dokumenty v knihách.
Nejsem věřící, proto jsem si nebyla jistá, jak mi tohle téma sedne. Bílá Voda čtenáři nic nevnucuje, jen nechává nahlédnout do hlavy postav, pro které je víra doslova hnací silou bytí. To bylo rozhodně zajímavé. Občas by se jim dalo i závidět, protože se vždy mají na koho obrátit a komu odhalit svá nejtemnější tajemství beze strachu.
Téma knihy je těžké, přesto kniha jako celek nepůsobí depresivně. Je plná naděje a ženské síly. Skvěle se čte, ať už jde o příběh samotný nebo o přiložené dokumenty.
Za sebe mohu vřele doporučit, i když to třeba také není úplně váš žánr. Možná vás kniha překvapí tak jako mě.
Knihkupkyně z Nových Butovic

Další výborný román Kateřiny Tučkové. Co napsat, tuto knihu si musíte přečíst a sami se rozhodnout. Šest set stran plných síly, odhodlání, víry a lásky.

Na další knihu od Kateřiny Tučkové jsme si museli počkat déle. Opět otevírá téma našich nedávných dějin. Velmi čtivé, poučné.

Těžké téma, ale četlo se to dobře a často se i po přečtení k tématu v myšlenkách vracím.

Hltal jsem ji jako žíznivý. Někde jsem slyšel, že by někdo krátil, já bych to nedělal. Ale uznávám, že příběh Leny nebyl úplně podle mého gusta, ale beru jej jen jako rám, který drží pohromadě všechno, co je uvnitř. Ale i tak je skvělé, že si každý čtenář najde v románu to své - někoho zajímá původ trampot bývalé novinářky Leny, jiného víc osud kléru u nás od padesátých let dále.

Nevím, jestli má úplně smysl dělat recenzi na tuhle knížku. Nejsem si jistá, co nového dodat, co ještě nebylo řečeno. A tak dodám, jen to, že Kateřina Tučková mě přiměla svou knihou fandit církvi, což je co říct, protože jsem v záchvatu čtení o inkvizici a čarodějnických procesech. Tak dobrá byla!

Zásadní kniha roku 2022, věřím, že dostane Magnesii. Je za ní ohromný kus práce, skvěle napsaný příběh, o to cennější, že staví na skutečnosti. Ženský hlas v církvi obecně chybí, a je dobře, že tato kniha ukázala význam žen a ženských klášterů. Autorce vzdávám opravdový hold, skvělé dílo, jasný odkaz a sonda do dějin české katolické církve. Doporučuji všem!!!

Moje těšení a očekávání bylo veiké a došlo naplnění. I když nejde o úplně snadné čtení, Kateřina Tučková vládne mistrně slovem,je obdivuhodně pilná a pečlivá ve svých přípravách a nebojí se otevřít citlivá a bolavá témata. Zase dokázala, že jsem zahořela a určitě si o této kapitole českých dějin a naší společnosti vyhledám další informace,včetně toho,jak se to vlastně má dnes.. Jakkoli to může znít jako klišé,odnáším si poselství a autorce za to děkuju. Zuzka K.

Na další knihu od Kateřiny Tučkové jsme čekali dlouho. Vyplatilo se. Autorka se inspirovala skutečnými událostmi. Kniha je doplněna dokumenty z archívů a vzpomínkami pamětníků. Popisuje život řádových sester, které byly v roce 1950 odsunuty do kláštera v Bílé Vodě. Minulost se proplétá se současností, ženy bojují za své postavení ve společnosti i církvi. Skvělé čtení.

Skvělá kniha, moc dobře se čte.

Čekání stálo za to ... kniha je poutavým příběhem řádových sester od padesátých let až po současnost. Miluji když se minulost prolíná se současností a zároveň se prolínají i osudy postav. Navíc obohaceno korespondencí a záznamy z archivů, to příběhu určitě přidalo na zajímavosti. Rozhodně jsem se ani chvilku nenudila a vlastně jsem ani nechtěla, aby kniha skončila :-)