Tato kniha mne zaujala obalem a musím říct, že sem vůbec nelitovala. Naopak mne přesvědčila, že si musím přečíst i předchozí knihy autorky.

Elis z Letné

Ve stínu hvozdu i V zajetí zimy pro mě byly krásným překvapením. Poetické příběhy laděné do tónů slovanské mytologie se silnou hlavní hrdinkou mě oslovily a vtáhly hned po prvních pár řádcích. Byla jsem proto nesmírně zvědavá, když se nám na pultech objevila tato novinka od Novikové.
A byla jsem překvapená znovu. Protože Smrtící vzdělání je snad ve všech ohledech odlišné, tak moc, že snad ani odlišnější být nemůže. Jakoby i vyprávěcí styl najednou autorka najednou zvolila úplně jiný.
Byla jsem z toho v první chvíli dost zaskočená a nejistá, co si o tom myslet, protože příběh byl najednou nezvykle drsný, hrubý a temnější, než jsem byla zvyklá. Opět se setkáváme se silnou dívčí hlavní hrdinkou, tato je ovšem mnohem svéráznější než hrdinky předchozích knih. Což ovšem, nutno říci, jí není nijak na škodu. Byla mi možná dokonce trochu bližší svým pohledem na svět a nelítostným cynismem.
Chvíli mi tedy trvalo, než jsem si na toto nové tempo a prostředí zvykla, nicméně musím říct, že rozhodně nelituji. El mi byla s každou další stránkou sympatičtější a sympatičtější, navíc příběh neustále nabýval na různorodosti, čím víc z vražedné magické školy se nám odkrývalo, a čím víc zajímavých nových postav nám děj přiblížil. Navíc je to zase trochu něco jiného, protože Eliin protějšek, napřed zapřísáhlá nemesis, před kterou pro jistotu skrývala podstatu svých schopností, tentokrát není žádná silná vůdčí chrabrá mužská postava, či snad naopak neuvěřitelně charismatický záporák, na jaké jsme zvyklí, ale... Ale je to zkrátka takový... Inu, trochu ťuňta, který je ovšem neuvěřitelně silný a mocný, jen je příliš zapleten do očekávání, která od něj ostatní mají, tak moc, že si občas sám není jistý, kým vlastně je. Je to osvěžující a milé, proto jsem si i jeho velmi rychle oblíbila, přestože trvá déle, než se o něm pořádně dozvíme něco víc.
Rozhodně se těším na pokračování, jsem zvědavá, co bude dál.

Třetí autorčina kniha, co mi přišla pod ruku. Předchozí dvě byly láska na první pohled. Jejich ladění do slovanského folklóru, v temném pohádkovém duchu a s vyčnívajícími ženskými hrdinkami. No prostě skvosty. Jenže, tato novinka tentokrát z čarodějné školy šla mimo mě. A to jsem se tak snažila přijít ji na chuť, čestně. Už od začátku na mě ale vyskakovaly samé mínusy hlava nehlava. Hlavní hrdinka- náctiletá holčina s frackoidní mluvou. Kouzelnické prostředí s milion novými pojmy, které na mě byly vrženy ze všech stran v tak rychlém sledu, že jsem si ani neužívala atmosféru knihy. Ta ale pro mě ve výsledku neměla paradoxně žádné kouzlo. Do tři čtvrtě knihy se pro mě nic zlomového nestalo a jen se vysvětloval chod školy, pravidla daného světa, ale z hlediska děje velké prd. Poslední třetinu knihy jsem naštěstí začala poznávat Novik mezi řádky, začala jsem chápat hrdinku a dokonce ji fandit. A těším se na další díl ! Ale prostě a jednoduše nemůžu smazat pro mě nezáživný rozjezd, který je nejspíš adresovaný mladšímu čtenáři no. Takže za mě čistý průměr a mrzí mě to.