Jsem tak ráda, že se Golden dog rozhodl vydat další počin tohoto výborného finského autora. Před lety jsem četla jak Bábu motyku, tak Šeptající dívky a svým stylem psaní mě autor naprosto uchvátil. Přesto mi přirovnání ke Stephenu Kingovi, které se u prvních dvou knih používalo, přijde velmi nepřesné. Hautalův styl bych spíše označila jako psychologický horor. Nečekejte zde stříkající krev, mučení ani obrovské nechutné slintající příšery. Jen bytost, ukrývající se ve stínech čekající na Vaši slabou chvilku. I přes poměrně podrobný popis nechává autor tuto bytost převážně na Vaší fantazii, o to více Vás příběh vtáhne do děje. Autor má bravurní schopnost Vás zmanipulovat přesně tak, jak potřebuje, aniž byste o tom měli tušení a to jen proto, aby Vám na samém konci vyrazil dech.
Příběh samotný mě ohromně bavil, téměř okamžitě jsem se začetla a nenasytně jsem hltala jednu stranu po druhé. Knihu jsem ve finále pokořila za tři večery a okamžitě jsem chtěla víc. Hautala rozhodně nezklamal, těším se na další knihy.