Autobiografie Robbieho, který přežil holocaust. Jako polský chlapec se nejprve dostal do ghetta, později do továrny, kde musel pro Němce pracovat, nakonec byl v koncentračním táboře v Buchenwaldu, kde se dočkal konce války a osvobození.

V této knize sledujeme jeho život po osvobození, kdy se s ostatními chlapci dostává do Francie. Tam se snaží různé organizace pátrat po ostatních členech rodin od zachráněných chlapců a zároveň se snaží hochy zařadit do běžného života.

Člověk si nedokáže představit, čím si museli chlapci projít a jak je těžké vrátit se zase do života. Začít znovu důvěřovat lidem kolem sebe a moci žít tak, jako před válkou. Jsou tu vylíčeny jejich pocity, jak se cítili, když byli osvobozeni i jak si na nový život zvykali.

Co mi trochu vadilo, tak to, že jsem se nemohla začíst, a i způsob vyprávění. Byli zde vzpomínky na to, co bylo po válce, proloženy vzpomínkami na to, co bylo během války. Více by mi vyhovoval styl chronologicky souvislého vypravování.

Každopádně opět silný příběh, tentokrát zase trochu jiným pohledem toho, co se odehrávalo těsně po osvobození.