Tři vyvolení je druhou částí dlouhého cyklu nazvaného Temná věž, který byl inspirován dílem, od něhož se vyprávění do jisté míry také odvíjí – básnickým vyprávěním Roberta Browninga „Childe Roland přišel k Temné věži“. První díl Pistolník (1982) byl 180 stránkový příběh popisující muže, který stíhá svého protivníka. Čtenář je od začátku vtažen do prostředí chudé a pusté krajiny podobné divokému západu severní Ameriky 19. století. Ale několika náznaky nám spisovatel dává najevo, že vše není úplně v pořádku. Tři vyvolení jsou od samého začátku až po čtyřistadvacátou stránku pořádný nářez od mistra Kinga. Třetí díl Pustiny vypráví o putování několika lidí postkatastrofickou, fantastickou krajinou. Po přečtení dalšího dílu ze ságy Temná věž mám dojem, že King se tímto dílem vymyká ze svého stylu psaní, který jsme mohly poznat u většiny jeho knih. Spisovatel ve svém mládí dostal báječnou myšlenku a začal psát Pistolníka. Tímto si položil základy pro další a další romány, které budou čtenáře zuby, nehty držet v Jeho vytvořeném světě. Třetím dílem mne utvrdil v tom, že každý díl Temné věže bude svým způsobem odlišný a stejné, či lepší kvality než ten předešlí. Pistolník Roland, „Vězeň“ Eddie Dean a „Paní stínů“ Susannah Deanová se ocitají v tomto příběhu někde v lese v zemi zvané „Středosvět“. Po několik týdnů se oba protagonisti z New Yorku 20 století učí, jak přežít v divočině. Roland se stává jejich učitelem. Snaží se z nich v rychlokurzu udělat Pistolníky. Po jedné nemilé příhodě konečně zjistí, kterým směrem se dát, aby se dostali blíže k Temné věži. Během jejich putování se k nim přidá čtvrtý a pátý společník. Když si vyprávějí své příběhy, zjišťují, že všichni jsou svými osudy svázány a nakonec i oddáni k cestě k Temné věži, které pro některé znamená i smrt. Kniha je příběhem rozdělena na dvě části. V první má čtenář dojem, že se společníci nacházejí v pustých lesích. Zatracenci dávných dob (nebo snad daleké budoucnosti?), kteří cestou potkávají jen zvířátka – některé se pak stávají jejich jídelníčkem. Znáte někteří z vás počítačovou hru FALLOUT? Viděli jste ŠÍLENÉHO MAXE a jeho pokračování? Pokud ano, tak si dovedete představit do jakého prostředí vstupují Roland a jeho společníci ve druhé části knihy. Vstupují do prvního města obydleného lidmi. Poté se ocitají ve velkoměstě, připomínající New York, plného rozvalin, odpadků, hnusu a mrtvol. Při čtení konečné fáze knihy jsem byl nadšen. King do knihy vložil notnou dávku science-fiction prvků, které zakončil velkolepou show několik desítek metrů pod městem a posléze několik desítek metrů nad zemským povrchem. Čtenář se rozhodně při čtení 460 stran nebude nudit. Pokud četl předešlé dva díly, v tomto se dozví rozuzlení některých zápletek, které byly právě v předešlých dílech nastíněny. Sága Temná věž tak jak je zatím napsána, napovídá, že se nejedná o klasický Kingův Horor či Thriller. Je to putování, putování a zase jen putování. Propletené zápletkami a překážkami, které musí společníci překonat, aby ve své cestě pokračovali. Kingova „Temná věž“ je výjimečným dílem! Spisovatel si dobře uvědomuje, že někteří čtenáři Pustin po přečtení knihy nebudou mít radost z jejich zakončení, kde zbývá mnoho nezodpovězených otázek. Jeho samotnému nečiní zvláštní potěšení, když zanechává Rolanda a jeho přátelé v nepříliš laskavé péči Blainea Mona, a i když mu nemusíte věřit, trvá na tom, že ho závěr tohoto třetího dílu Temné věže překvapil stejně jako některé čtenáře. Jenomže knihy, které se píší samy, musí mít možnost také se samy zakončit. Dnes již nemusíme čekat na další pokračování na rozdíl od čtenářů, kteří si knihu Pustiny zakoupily např. v roce 1992. Čtvrtý díl Temné věže nese název ČARODĚJ A SKLO a spisovatel ho dopsal roku 1997. V roce 2001 byla kniha vydaná v České republice. Tato kniha čeká v mé knihovně a jakmile budu opět připraven vklouznout do Středosvěta, otevřu ji a opět Vám sdělím mé dojmy.