Předchozí dva příběhy Gereona Ratha a Charly mě zaujaly a především živé vykreslení těsně předválečného Berlína tvoří skvělé a inspirativní pozadí celého děje, dost na mne (aspoň z hlediska toho mimopolicejního) působilo jako taková německá chicagská mafiánská obdoba (ostatně autor uvádí do děje americké konexe berlínských bossů). Zajímavé jsou vylíčení, jak propracované metody a postupy tehdejší policie už měla (kartotéky kdečeho, systémy, co měli vymakané, i když neznali strejdu Googla), holt pruská škola :o) A v Berlíně už se to začíná mlít, politicko-ekonomický mazec a bude hůř...

Asi jsem se do této knížky neměla pouštět, protože ani seriál Babylon Berlín, který byl zřejmě natočený podle jedné z knih s detektivem Gereonem Rathem v hlavní roli, jsem nedokoukala. Goldstein symbolizuje všechno, co by podle mých předsudků o preciznosti Němců německá knížka měla mít. Autor asi odvedl mravenčí práci při rešerších, takže aby ta práce nepřišla vniveč, zahrnuje čtenáře hlavně v první polovině knihy mraky samoúčelných místopisných informací. První "náckové" jsou v rámci německého sebemrskačství vylíčeni jako hloupí, a proto nepříliš nebezpeční a posměchuhodní primitivové. Stejně jako v seriálu se objevuje motiv "čehosi shnilého" v policejním sboru a emancipace žen. Ani homosexualita, komunismus, drogy a láska nezůstanou stranou. To všechno jsem pikantní ingedience, které ale tahle dohromady vedou jen ke křečovitému a rozvleklému výsledku. Technicky vzato to není špatná knížka, ale chybí jí srdce. Za mě bohužel palec dolů.