Je chytré použít místo anotace takové krásné, neotřelé vyznání. Tomáš Jirgl je originální básník. Pamětníkům by mohl, tak jako mně, připomenout dávnou, z kulturního hlediska osvícenou dobu, ve které vycházel časopis Plamen, obsahující poutavé, tehdy nezvykle originální, svěží básně. Tento autor mi je připomněl. Rozumí ženám. Přímo rentgenovým okem proniká do duší a vytváří emotivní charakteristiky žen, např. v básních Taková, Rozpůlená, Co se nevrací, Láska atd. Který muž by nechtěl poznat ,, takovou medově hebkou
medůzku sladkobolnou
zrzečku zdrhavou
hrdě se vzdávající
lolitku všeměnící"
Kontrastní je jeho básnické vidění současného světa. Ačkoliv nesnáším vulgarity, v básni Kybernetika mi jedna sedla. ,,Tuny psychologů
lány vyhoření
z techniky se poserem
nečekej rozednění "
Zpomalené řeky nás vybízí ke zpomalení. Občas odložit chytrý mobil, vypnout počítač a ponořit se do snových básní plných básnických novotvarů natolik srozumitelných, že je vlastně začnete vnímat jako běžný básnický jazyk. Přeji Zpomaleným řekám klidný a vytrvalý tok ke čtenářům.
Irena Topinková
