Podobné tituly

Ladislav Moučka v jedné prezentaci knihy dodává k jednotícímu principu, který přesahuje Santiniho dílo: "Co je na tvorbě Jana Blažeje Santiniho geniální, není ale ve skutečnosti vlastně vůbec vidět. Soubor vybraných staveb tvoří díky užití téže kompoziční sítě a jednotkové míry jedinečný a nedělitelný celek, proporčně a rozměrově sladěný se Svatovítským chrámem. Z rozměrů jedné stavby lze geometrickou cestou odvodit míry a proporce stavby následující. A právě o tom kniha pojednává."
* * *
"Zamysleme se nad tím však ještě komplexněji.
Mnohem starší raně románské rotundy využívají sice ve zjednodušené podobě, ale s mimořádnou přesností stejnou kompoziční síť. Geometrické analýzy půdorysů čtrnácti staveb z tohoto období dokládají, že jde o cílený záměr.
Svatovítskou katedrálu na přání Karla IV., tehdy markraběte moravského, a jeho otce Jana Lucemburského navrhl Matyáš z Arrasu. Architekt francouzského původu, znalý geometrie gotických katedrál, použil v půdorysném návrhu Katedrály sv. Víta tutéž kompoziční síť. Jeho nástupce Petr Parléř ji musel znát také, jinak by nebyl schopen ve stavbě pražské katedrály pokračovat.
Geometrické vlastnosti této kompoziční sítě zároveň přesně a logicky korespondují s biblickou číselnou symbolikou, obsaženou v kněžském kodexu. Kompoziční síť tedy proporčně souzní se základními biblickými idejemi. S tím samozřejmě každý nemusí souhlasit, ale stavitelům sakrální architektury bylo Písmo svaté nejvyšším zákonem. Vznik nejstarších rotund na našem území můžeme spojovat s expanzí Velké Moravy v období byzantské cyrilometodějské misie a se zaváděním staroslovanské liturgie. Rotundy zde ale vyrůstají
ještě dlouhou dobu po zániku Velkomoravské říše. Výchozí návrh Svatovítské katedrály, který provedl francouzský architekt, je koncipován po vzoru katedrál ve městech Rodez a Narbonne v duchu jihofrancouzské poklasické gotiky. Santiniho stavby jsou ovlivněny vrcholným italským barokem a vznikají v rekatolizací poměrně stabilizovaném středoevropském regionu se zpevněnou
vazbou k Římu. Zjednodušeně to můžeme vnímat jako tři myšlenkové cesty, které se zde v rozmezí přibližně osmi set let překřížily. První je jihovýchodní raně románská, druhá je západní gotická a třetí jižní je barokní.

Ač se každá z těchto cest zrodila na jiném místě, v jiném čase a v odlišném křesťanském prostředí, jsou geometrické koncepce návrhů staveb podobné. Proporčním modulem je pokaždé základ kompoziční osnovy Stromu života, nebo geometrický klíč, který se k jeho konstrukci vztahuje. To znamená, že bychom měli předpokládat společný ideový zdroj. Přesně stejná geometrická konstrukce Stromu života je ovšem mnohem starší než nejstarší rotundy a o dost starší než počátky křesťanství. Stavitelé tedy pracovali s archetypem.

Do jaké míry tuto abstraktní geometrickou matrici naplňovali novým obsahem a jak dalece si její stáří uvědomovali, již asi plně nepochopíme. Můžeme se ale pokusit o biblickou interpretaci, aby všem třem cestám zůstala platforma Písma svatého jako společného myšlenkového zřídla."

Moučkův opus je z rodu pavědeckých blábolů, navíc za naprosto neskutečnou cenu... Nic víc k téhle knize asi není nutné dodávat.