Příběh, který je na motivy Magdaleniných prádelen, kam se od poloviny 19. století odkládaly tzv. Padlé ženy – svobodné matky, problémové dívky. Většinou to bylo na žádost vlastní rodiny a dívky tam často zůstaly až do konce života. V této knize sledujeme Ivy, kterou její rodina v roce 1956 pošle do Domova svaté Markéty proto, neboť je nezletilá a těhotná. O šedesát let později narazí novinářka Sam na Ivyny dopisy, ve kterých popisuje hrůzy, které zažívá. Sam odhaluje hrozivé lži i tajemství ve své vlastní rodině. Toto téma mě nedávno velice zaujalo, tak o něm vyhledávám další knihy a filmy. Musím říct, že tato je zrovna méně povedená. Historická linka, kde Ivy popisuje svůj pobyt v Domově svaté Markéty, byla zajímá. Ta ze současnosti mě nebavila. Autorka se tam snažila dát co nejvíc zápletek a tajemství, které šikovná novinářka vyřeší za dva dny. Bylo toho tam zbytečně moc, bylo to nepravděpodobné, bylo na tom vidět, jak je to z nutnosti poslepované. Navíc dějových linek a vypravěčů bylo víc, než bylo potřeba. Když Sam narazí na nějakou záhadu, hned v další kapitole se přesouváme do toho dne a roku a nový vypravěč nám záhadu vyjasní. V knihách nemám ráda, kdy obyčejný člověk vyřeší dlouhodobou policejní práci během dvou dnů. Takže celkově námět dobrý, ale chtělo by to trochu ubrat v bujné fantazii.