Zklamání, jedno velké zklamání. Seriál se mi líbil, tak jsem si s odstupem času chtěla příběh i přečíst. Tady bohužel nemohu říct, že kniha byla lepší než seriálové zpracování. Děj se mi táhl, že jsem chvílema i ztrácela pozornost. Plus jsem měla v tom, že se mi scény živě vybavovaly včetně jeho pahýlu a umělé nohy.

Debut Roberta Galbraitha (pseudonym J. K. Rowlingové) je povedenou detektivkou, zavede nás do světa londýnské smetánky, z níž se sebevraždou vymanila modelka Lula. Anebo ne? Jisté pochybnosti o sebevraždě má její bratr, který se snaží přijít celé události na kloub, a proto si najímá soukromé očko Cormorana Strika... Začátek byl sice pozvolný, ale děj pak příjemně odsýpal a vrah nebyl na první pohled patrný, což se počítá, když si chcete užít celou detektivní práci

Moje oblíbená knížka. Libí se mi vedlejší dějová linka vztahu hlavních postav. J.K. aspoň tedy pro mě, umí nejlépe popisovat prostředí, okolí atd. Když čtu její knihy tak vše naprosto dokonale vidím.

Volání kukačky jsem poslouchala jako audioknihu a v pořadí třetí dílo o soukromém detektivovi Cormoranu Strikeovi a jeho asistentce Robin. Ignorovala jsem tedy pořadí, v jakém byla díla vydána, protože podle data vydání je Volání kukačky první. Jsem tomu ale velmi ráda, protože z dosud poslechnutých (začala jsem Hedvábníkem, pak Smrtící bílou a teď Volání kukačky) považuji Volání kukačky za nejslabší. Příběh je extrémně zdlouhavý, rozvláčný, příliš popisný do detailů a příliš založený pouze na vztazích a rozhovorech mezi cca 10 postavami, které se v příběhu vyskytují, s minimen napětí v jeho průběhu. Kdyby mi podobným stylem při jakékoliv příležitosti někdo něco vyprávěl, velmi brzy mne to přestane bavit a buď to půjde jedním uchem tam a druhým ven, zkrátka "vypnu příjem" nebo vypravěče s omluvou opustím a pomyslím si, že je mi srdečně jedno, co kdo kdy kde dělal a řekl a že to připomíná způsob vyprávění některých příbuzných, kteří velmi zeširoka a do obtěžujících detailů vyprávějí věci, které nejsou nijak zajímavé, o lidech, které neznám, nikdy jsem nepotkala a ani po tom nijak zvlášť netoužím, o jejich zaměstnáních, rodinných vztazích atd., které jsou mi naprosto ukradené. Podobný pocit nudy a přílišné rozvláčnosti jsem měla už u Hedvábníka a k poslechu další audioknihy mne tehdy přimělo jen hodnocení čtenářů, které považovalo ostatní knihy za lepší. U smrtící bílé se s tím ztotožňuji, to se mi líbilo nejvíce, děj byl nejživější. Hedvábník se mi zdál nic moc a Volání kukačky nejhorší. Audiokniha tedy na mne působila dojmem na hranici nudy a ztráty času a jediné, co mě udrželo při tom, že jsem ji nevypnula, byl velmi příjemný hlas a interpretace Petra Olivy, díky kterému byl příběh snesitelný, i když ani ten nejlepší hlas samozřejmě nemůže nezajímavý příběh zcela zachránit. Jen díky této interpretaci dávám tři hvězdičky, knize samotné bych dala pouhé dvě, možná i jednu a půl, kdyby to šlo. Postava Cormorana Strikea je zajímavá a svérázná, to je jedno z méně pozitiv. V dalších dílech je jeho charakter ještě více rozpracován, později i postava jeho asistentky Robin (ta je v tomto díle ještě celkem bezvýrazná) i zajímavý a netuctový vztah mezi nimi. Celkem představitelně na mne působí vykreslení londýnského prostředí (ale byla jsem tam jen jednou jako turistka, takže posoudit reálnost nedokážu). Dalším pozitivem je, že kniha není plná krve a násilí, jak se v poslední době u mnoha detektivek stává. Bohužel to nevyváží už výše uvedená negativa. Kdybych nejdříve slyšela nebo četla Volání kukačky, rozhodně bych po dalších dílech nesáhla. Po Hedvábníkovi jsem dost váhala (taky příliš rozvláčný, kvantita počtu stránek bohužel ani tam neznamená kvalitu), ale Smrtící bílá ve mně vyvolala trochu více zvědavosti i po dřívějších osudech hlavních hrdinů. Vím, že existuje i TV seriál k prvním třem dílům knihy, ale ten jsem neviděla, s ním tedy srovnávat nemohu. Harryho Pottera jsem taky nečetla, abych mohla srovnávat, zda se autorce alespoň tam dařilo napětí a děj udržet po celou knihu, a podle filmu, kde mají tvůrci mnohem širší výrazové prostředky pro působení na diváky, také posuzovat nelze. Pro čtení této knihy tedy doporučuji počítat s velkou dávkou trpělivosti, jinak může být čtenář zklamaný a nudit se nebo odložit ji předčasně. Upřímně nechápu chválu většiny recenzí z médií. Řadila bych ji spíš k průměru a srovnávání se známými spisovateli detektivek bych považovala za obrovskou troufalost a neskromnost. Mediálně některé možná zastíní díky popularitě autorky, ale i to je známo, že ne vše, co a jak je propagováno, pak odpovídá očekáváním.

Mně se ta kniha líbila, a je mi jedno, kdo to napsal. Nic jsem neočekávala a byla jsem více než mile překvapena. Líbil se mi detektiv, líbilo se mi, pro mě absolutně neznámé prostředí Londýna, líbil se mi jazyk i zápletka. Rozhovory mi přišly patřičné a vraha jsem neuhádla ještě ani na 421straně. Po všech těch Larsech a jejich hnusem, děsem a odporným podrobným líčení mučení či mrtvol, to považuji za ineligentní detektivní román, který je plný zajímavých postav, které vás baví a baví vás i jejich příběhy. Přečtu si i Hedvábníka, a nic od toho předem nečekám :-)

Detektivka, která nemusela být napsaná. S Michaelem Connellym, Lee Childem, Simonem Kernickem, … nakonec ani s užvaněným Nelsonem DeMillem se pisatelka nemůže srovnávat. Knihu jsem přelouskal půjčenou z Obecní knihovny, tak nemám žádnou škodu kromě ztráty času. Vraha jsem uhádl, jakmile byly představeny všechny postavy, čistě z kompozičních principů pisatelky. Logické chyby kompozice tu nebudu rozebírat, abych neprozradil moc. Z jedné recenze tu: „Rowlingová se tímto příběhem hned zařadila mezi skvělé anglické autorky detektivních příběhů jako je A.Christie, P.D.James, R.Rendellová“ — Nuže, Christie a Rendell jsou u mě bídné, nesnesitelné pisatelky, a s P. D. James se Rowling nemůže vůbec srovnávat. Jestli ještě něco nadrásá, už to číst nebudu.

Evidentně psané na výdělek, čím větší počet stran, tím víc peněz. Ze začátku jsem byla mile překvapená, ale čím déle jsem četla, tím více jsem přemýšlela, jestli se s tím vůbec prokousat až do konce. Typický produkt moderní doby psaný na počítači. Kdyby byl zhuštěnější děj a ne tak okatě natahovaný, asi by kniha byla daleko zajímavější.

Nevím,zda li se skutečně všem přispěvatelů kniha tak líbila,ale je to jedna z nejhorších slátanin v poslední době.Opravdu jsem na ni nenašel nic zajímavého.Detektivka to není ani náhodou a jiný žánr jsem taté nepoznal.Jsou to vyhozené peníze.

O tomto titulu se mluví jako o skutečné bombě mezi detektivkami. Není tomu tak. Obávám se, že k nekritičnosti přispělo hlavně jméno autorky - "podívejme, ona umí velmi dobře psát i pro dospělé!". Kdyby se její autorství neprofláklo (úmyslně?), s nejvyšší pravděpodobností by se kniha nikdy nedostala mezi bestsellery. Ale napřed klady knihy: perfektní a barvité popisy prostředí, opravdu mistrovská práce! Do hloubky a poutavě vykreslené charaktery. Precizně vystavěná síť vztahů a souvislostí, ze které zpětně vyplyne logické odhalení pravdy. Bohužel jsou tady i závažné zápory. Především neschopnost vytvořit napětí, což je u detektivky dosti zásadní nedostatek. Kvůli tomu se kniha rozhodně nečte "jedním dechem". Přispívají k tomu i sáhodlouhé dialogy, ve kterých se člověk někdy ztrácí a jindy je přeskakuje, aniž by ve výsledku o cokoliv přišel. Velký otazník visí při podrobnějším zkoumání i nad vysvětlením, což zde ale nelze více rozebírat bez naznačení výsledku. Dal bych 65 %, k dokonalosti to má narozdíl od klasiků anglické detektivky daleko.

Mně se líbila, ale děj byl pomalý, chtělo by to víc akce

Skvěle napsaná "dialogová" detektivka. Sympatický detektiv, bývalý veterán, je jako buldok a jde po naprosto neviditelné stopě. Jen tak chodí, povídá si a skládá si puzzle. Jemu už je vše jasné, ale autorka nás čtenáře nechává do poslední chvíle v napětí, jak to vlastně všechno bylo. Žádná vykontruovaná řešení, žádné zbraně, jen poklidné vyšetřování ve stylu Hercula Poirota. Strike se tak zařadil mezi mé oblíbené detektivy a určitě si nenechám ujít jeho další příběh. Rowlingová se tímto příběhem hned zařadila mezi skvělé anglické autorky detektivních příběhů jako je A.Christie, P.D.James, R.Rendellové atd. atd.