Možná jsem byl první, kdo knihu bezprostředně po jejím křtu přečetl. Autorovi, se kterým mě pojí dlouholeté přátelství, jsem se tím hned pochlubil.
"Paráda, mohl bys mi napsat www.kosmas.cz recenzi."
"Pavle, určitě hned, jak se k tomu během víkendu dostanu, napíši."
Tato komunikace proběhla 8.12.2017, byl to pátek.
Ještě jsem mu ten den na FB popsal některé mé pocity z knihy, vyjádřil svůj názor (myslím, že si nějaký na jeho tvorbu už udělat umím, znám ji téměř celou, od prvotiny po (zatím)posledninu...
Náhodou jsme se potkali v autobuse z Prahy do Jablonce n.N. někdy kolem Velikonoc 2018.
"Tak, co, recenze zatím neklapla?"
"Víš, měl jsem nějaké osobní problémy, a blablabla..."
"Chápu."
"Ale neboj, už jsem v pohodě napíší."
"Tak paráda, těším se."
Uplynul asi měsíc a na FB se mi objevil odkaz na recenzi, kterou nějaký, dle mého názoru, recenzový specialista vytvořil.
Pochopil jsem, že to je nenápadná připomínka toho, co jsem slíbil a dosud neučinil.
"Pavle, četl jsem tu recenzi a zjistil jsem, že žádnou napsat nemohu, prostě neumím recenze psát."
"Neblbni, to psal ... profesionální literární vědec, s tím se nemůžeš srovnávat." (tak mě napadá, že to možná bylo trochu vůči mé osobě nelichotivé) "Napiš, to tak, jak jsi mi to psal na ten FB."
"Opravdu, fakt? Tak jo, to zvládnu."
Uplynul nějaký čas, říkal jsem si, že by bylo dobré napsat recenzi přesně půl roku po té, co jsem to přislíbil. 8.6.2018.
Ten den to nevyšlo. Občas mě zatížilo svědomí, ale tím to vždy skončilo.
Nicméně dozrála doba k tomu, abych vyvrátil větu: Sliby se mají plnit o Vánocích". Je to blbost. Sliby se mají plnit třeba i u příležitosti autorových padesátých narozenin.
Jen prosím klasické recenzenty, nehodnoťte to, co si přečtete jako recenzi, poslechl jsem Pavla a použil své první reakce, které jsem mu psal na FB.
" Knihu jsem paradoxně dočetl v rychlíku ČD mezi Brnem a Prahou, který nese jméno Jaroslav Hašek. Maxe mám rád, vůbec nevymýšlel. On v legiích byl, ale měl smůlu v tom, ze po tyfu v lágru ztratil schopnost si pamatovat. Po návratu se mu pamět zlepšila a on došel k zaveru, ze ma za sebou uplne stejnou anabazi jako desetitisice jinych, tak proc by se to, co popisoval Langr, Medek a dalsi, nestalo i jemu. Cetbou si vlastne jen doplnil cista mista ve sve hlave...

Výborná kniha, doporučuji! :)