Dolores Redondo opět předvedla, že by dokázala poutavě vyprávět i o naprosto všedních věcech. Příběh má sice detektivní pozadí, mnohem výrazněji z něj ale vystupuje například motiv osudové ženy, matrony, která autoritativně rozhoduje o bytí a nebytí svých nejbližších, což je téma, které se opakovaně objevovalo i v předchozích autorčiných románech. Ve srovnání s ostatními knihami ale chybí prvky magického realismu. Kniha se dotýká také otázky výlučného postavení galicijských prominentů, kterým společnost a stát zcela samozřejmě poskytuje nejrůznější formy ochrany, ale také tématu homosexuality, jež na španělském venkově pořád ještě budí minimálně rozpaky. Pro mě opět příjemné čtení.