Parafrázuji Cimrmana: "Když to srovnám s výletem na Kokořín...". Asi tak nějak mě kniha oslovila. Nejhorší od tohoto autora. Pro mě! Proč?
Moc případů najednou začali řešit kluci z oddělení Q. Chvilku jsem se v tom ztrácel, a někdy mi to nebylo jasné, kdo je kdo, a proč se objevil zrovna tam, a tak podobně. Trochu chaotické. I řešení problému jejich kolegyně jsem moc nechápal. Případy a problémy byly tak triviální, že by je vyřešil i kreslený detektiv Štika v Ohníčku. Ale možná je chyba ve mě. Proč ne!
No zkrátka... "Když to srovnám s výletem na Kokořín!"

Přečetla si knihkupkyně z knihkupectví Kosmas v Karlíně

Oddělení Q, jak už je zvykem, se dostává opět do hledáčku nadřízených. Carl a jeho kolegové musí oddělení udržet nad vodou za každou cenu, jenže Rose, kterou teď potřebují víc, než kdy jindy, se potýká s vlastními, vážnými problémy a není nikde k nalezení. Podaří se jim najít Rose, vyřešit další případ a zachránit celé oddělení?
V Kodani se odehraje v průběhu let několik vražd, které spolu zdánlivě nesouvisí. V průběhu vyšetřování se ovšem ukáže, že je tomu naopak.
Díl, kde si troufám říct, že příběh Rose mě bavil víc, než samotný případ Oddělení Q. To ovšem knize vůbec neubírá na čtivosti, ba naopak.

Adler-Olsenův standard, který nikoho neurazí. Tentokrát se vše točí kolem žen, které jsou pachatelkami i oběťmi. Dozvíme se také, proč je kolegyně Rose poněkud nekonvenční. Já osobně jsem se těšila na nějaké novinky o Asadovi, ale ten stojí tentokrát v pozadí. Fajn čtení na zimní večery.