Život na xanaxu
Páni! Já snad na stará kolena ...
Zdeňka Adlerová, 28.10.2017
Život na xanaxu
Páni! Já snad na stará kolena začnu číst thrillery! Pokud si někdo myslí, že recenzní výtisky jsou marně vynaložené prostředky, pak se mýlí. Přiznávám hned na začátku, že ani z knihovny, ani z knihkupectví bych si Poslední dívku nepřinesla. A přesto jsem ráda, že jsem si ji přečetla, i když mě obrala o dvě noci spánku, které horko těžko doháním.
Pro většinu čtenářů Poslední dívky budou hlavním tématem popisované hororové masakry, které vždy přežije jedna dívka. S odstupem několika let se do “klubu” Final girls dostanou tři: Lisa, Sam a Quincy. Ta poslední se od předchozích přeživších liší tím, že si na osudných šedesát minut, kdy vrah ubodal všechny její přátele, nevzpomíná. Je její amnézie skutečná, nebo předstíraná? Stalo se vše tak, jak vyšetřila policie, nebo Quincy něco tají? Téma ztráty paměti a život na xanaxu - to je to, co nejvíce zajímalo mě.
“Stalo se něco?” zeptala se Quincy, když se podíval na dva detektivy z invalidního vozíku. Divila se, proč ji předvolali.
“Máme na vás pár dalších otázek,” řekl Cole.
“Už jsem vám řekla všechno, co vím,” odpověděla Quincy.
Freemont omluvně pokynul hlavou. “Což je spousta ničeho.”
“Poslouchejte, nechceme, abyste si myslela, že vás obtěžujeme,” řekl Cole. “Potřebujeme se jen přesvědčit, že víme všechno, co se v té chatě přihodilo. Pro rodiny. Jistě chápete.”
Každá dívka se s traumatem vyrovnává po svém. Lisa vystuduje dětskou psychologii a pomáhá potřebným. Sam opustí svůj domov a zmizí neznámo kam. Quincy, deset let po události, žije spokojeně v krásném bytě s milujícím přítelem Jeffem, vede populární blog o pečení a ví, že kdykoli může zavolat o pomoc Coopa, policistu, který ji tenkrát zachránil život. Její pohoda je však jen zdánlivá - bez xanaxu totiž nepřežije ani den.
Několikrát se zhluboka nadechnu, toužím po xanaxu, přestože vím, že potřebuji mít jasnou hlavu. Závislost ale vítězí a táhne mě do kuchyně tak dlouho, že si dám do úst jednu pilulku xanaxu. Vypiji pár hltů hroznové limonády a pokračuji v pití ještě dlouho potom, co mi pilulka sklouzla hrdlem dolů.
Vše se ještě zhorší, když se doví, že Lisa spáchala sebevraždu a na prahu jejího bytu se vzápětí objeví pohřešovaná Sam. Život Quincy nabere netušené obrátky. Vše, čím si byla jistá, se začne rozplývat. Proč je Sam právě teď zde? Co má v úmyslu? Co ví o Lisině smrti? Byla to sebevražda? Co ví o masakru v Pine Cottage? Quincy dělá věci, které by ji bez Sam nikdy nenapadly... Volá Coopa… Dávky xanaxu se zvyšují…
Sam neodpovídá. Nemluví, když rukávem svého kabátku utírá krev na jeho krku, které se dotýkala, a maže tak stopu, kterou tam svými prsty zanechala. Nemluví, když sebe nůž ležící v trávě a dává si ho do kapsy. Nemluví, když mě táhne ze scény, protože se na mě nedokáže dívat, když naříkám: „Co jsem to udělala, Sam. Co jsem to udělala?”
Kapitoly ze současnosti prolíná autorka retrospektivou z Pine Cottage, v níž líčí minuty předcházející masakru. Zpočátku se děj příběhu trochu vleče, ale čím více stránek otočíte, tím rychleji se vám před očima promítají osudy všech hrdinů. Ve druhé polovině knihy jste si naprosto jisti, tak jako já, že znáte pravdu. Vaše teze však nemůže být chybnější! (TBBT, Stuart vs. Sheldon) Riley Sager připravila všem netušené odhalení.
Text by si zasloužil lepší redaktorskou práci. Přesto věřte doporučení Stephena Kinga. I mému .
PS: Xanax je lék, který většině lidí dobře ulevuje od úzkosti. Příčinu úzkosti, která často spočívá v nahromaděných problémech nebo neschopnosti zvládat stresové situace, však neřeší.
