Na začátku recenze předesílám, že jsem až do čtení ...
Karin Mihálová, 30.8.2017
Na začátku recenze předesílám, že jsem až do čtení této knihy byla přesvědčená, že vytržení církve bude uprostřed doby soužení. Vedlo mě k tomu chronologické studium Knihy Zjevení, které jak dnes vidím, bylo značně povrchní. Ale dost již o mně.
Mihálova kniha je zcela ojedinělá, ba přímo jedinečná z několika důvodů. Dva se pokusím nyní čtenáři přiblížit.
Kromě tří úvodních kapitol je kniha rozdělena do dvou dílů. V prvním díle jsou části:
I. Vytržení, II. Vzatí a zanechaní, III. Znamení na nebi. Ve druhém díle pak najdeme části: I. Soužení světa, II. Kristův příchod, III. Tisícileté království a Závěr.
V čem se mi jeví tato publikace jedinečná?
1. autor je hluboce oddán doslovné interpretaci Písma a velmi bedlivému, skutečně písmáckému zkoumání Písma, ve kterém dokládá Nový zákon Starým zákonem. Tak jako sám Pán Ježíš dokládal celý svůj život výroky starozákonních proroků, tak i Mihál‘ podrobuje Nový zákon, především knihu Zjevení a evangelia, konfrontaci se Starým zákonem. Díky tomu se čtenář zcela logickým způsobem dozvídá, že Svatba Beránkova – tj. Vytržení, nebo-li správně vychvácení, doslova uchvácení Kristovy nevěsty svým Ženichem na nebesa, kde se bude konat Svatba Beránkova, je jiný historický okamžik, než Den Hospodinovy pomsty (což je doba soužení), ale také jiná historická doba než 2. Ježíšův příchod na Olivovou horu v Jeruzalémě, kam přijde Ježíš až v době Armagedonu, tedy na závěr soužení se svojí manželkou- tj. všemi svatými.
Tento prvek, totiž že vytržení není 2. příchod Ježíšův, je ve eschatologických výkladech nezvyklý.
2. velmi odvážný a v církvi zcela netradiční počin učinil autor tím, že se na základě Písma rozhodl bedlivě prozkoumat astronomické (prosím nezaměňovat se slovem a významem astrologický) jevy na nebi v průběhu čtyř tisíc let před naším dobou a jednoho tisíce let v miléniu, což dohromady dává období pěti tisíci let. Tyto záznamy autor studoval na základě podkladů NASA. Porovnal náš kalendář s židovským kalendářem a tak objevil přesný počet tetrád krvavého měsíce, připadajících na dobu židovských svátků. Odtud pak už nebylo těžké připomenout, co se historicky s Izraelem v té konkrétní době dělo. Když autor seřadil velmi pečlivě a dá se říci přímo věděcky tyto astronomické úkazy a historii, pokusil se zjistit, o co šlo v astronomii (co viděli mudrci od východu na obloze) v době narození Ježíše a jak vypadá astronomický úkaz popsaným ve Zj. 12, 1-2 a 5. V souhrnu všech těchto znamení, o kterých mluví Nový zákon, našel tak mocné důkazy pro brzké Ježíšovo uchvácení své nevěsty – církve do oblak, že to skutečně čtenáři vyrazí dech.
Úskalí této části knihy spočívá v tom, že všechna znamení: na nebi, na zemi i Písmu směřují tak neomylně k cíli, který je zřejmě velmi blízko, že kritici napadají autora, že určuje datum vytržení. Ale to není pravda. Autor sám sebe velmi bedlivě střeží a jakémukoli datu se vyhýbá. Avšak data všech znamení jsou sama o sobě tak mocná, že nikoho nenechají chladným. Buď člověk přijme nebo odmítne, ale nemůže zůstat lhostejným.
Velkým kladem knihy je, že ačkoliv rozebírá závažné a těžké téma, je napsaná jednoduše a srozumitelně, takže každý může pochopit sled jednotlivých úvah a může si je v Písmu snadno sám dohledat.
Ve druhé části knihy, která se zabývá budoucností, bych možná častěji připomněla čtenáři, že jde o předpoklad. Na začátku tohoto dílu se to uvádí, ale protože čtenář může být zapomnětlivý nebo roztržitý, osobně bych toto slovo opakovala vždy, když autor uvádí možný letopočet. Ale to je jen detail.
Kniha Vytržení svědčí o autorově hluboké lásce a oddanosti Kristu i jeho Slovu a měl by ji číst každý křesťan. A to brzy.
Marie Frydrychová