Podobné tituly

Další dílek do skládačky Jungova odkazu hraje všemi barvami. Čtenář by se neměl nechat zmást: Duch Merkurius je psychologická práce. Nepřipravenému může kniha klást nepříjemný odpor, protože je to vzorová ukázka Jungova způsobu prezentace poznatků – větší část útlého svazku tvoří amplifikační materiál sloužící dokladování teorie, jejíž prvky jsou rozesety v textu, a čtenář může rychle ztratit sílu i směr. To je vůbec specifický rys Jungova díla: některé čtenáře vyloženě uspává. Jistě to nebyl jeho záměr: „Mé knihy nikdo nečte, a přitom se tolik snažím“ posteskl si kdysi.
Jung mnoho let pilně shromažďoval doklady o existenci kolektivního nevědomí. Jeho význam nepřeceňoval, považoval ho za „přibližně stejně velký“ jako význam vědomí. Pro analytickou metodu má však význam zásadní. Duch Merkurius patří k pracím, v nichž se Jung zabývá účinky nevědomí na vědomí. Poukazuje na uzdravující působení nevědomí, ale také na jeho ambivalenci a sklon ke zlu.
V Merkuriovi Jung nadhazuje otázky, které ho budou zaměstnávat po zbytek života. Ptá se: „Kdo zavřel ducha do láhve?“ – a upozorňuje tak na spornou roli křesťanství, které příliš horlivě odňalo Bohu temnou stránku. Společně se zlem, které bylo odsouzeno (zakleto) k živoření v temnotě, se křesťané ovšem zbavili také části vlastní přirozenosti. (Jung se k tomuto problému vrátí o deset let později ve svém zásadním díle – v Odpovědi na Jóba.)
Alchymické Dílo Jungovi umožňuje nastínit, jak funguje mechanismus projekce, což je do dnešních dnů přetrvávající primitivní způsob (ne)poznávání světa. Popis prapodivných podob a proměn boha Merkuria, jeho vrtošivosti a kejklířských kousků, je čtení pro fajnšmekry. Důležité je, že Merkurius je obrazem archetypu bytostného Já, který tvoří podstatu kolektivního nevědomí. Alchymická „dobře uzavřená nádoba“ (vas bene clausum) se stane obrazem psychologického (terapeutického) vztahu nejen v analytické psychologii.
Jungův text vznikl v roce 1942, nelze se tedy divit, že na některé otázky odpovídá pouze v náznacích. „Kam se poděje duch vypuštěný z láhve?“ Jak na jeho rušivý vliv reaguje přítomné vědomí? Jung to patrně tušil. Opakovaně přece nahlédl za kulisy světového divadla. Konečně v roce 1942 byl primitivní duch při díle. Wotanské šílenství právě hrozilo smést civilizaci z povrchu. Láhev byla otevřená. Jednu věc však Jung pravděpodobně nevěděl: nejméně na jedné straně bojiště se právě v té době v některých hlavách zahnízdila představa jiné „dobře uzavřené nádoby“. Uvolnění jejího obsahu pak změnilo náš svět jednou provždy.

Kniha Duch Merkurius má moderní, praktický střih. Pan Petr Babka ji pečlivě přeložil. Dobrý počin nakladatelství Malvern!