Velice jsem se na tuhle knihu těšila a první kapitolu jsem se vznášela v hloubkách spirituality, milování a všeho toho áááách, jak to tak David Deida umí. Posléze jsem začala padat do hlubin reality, protože tu odkrývá i fakta, která my ženy neradi vidíme – že muži nemají většinou sex spojen se srdcem apod. Tedy, „neprobuzení“ muži. Ti, kteří už postoupili jaksi dále, to mají, zjednodušeně řečeno, raději stylem jako ženy – tedy milování s láskou. Přesto ten rozdíl mezi přístupem k sexualitě je propastný. Kniha se začala hemžit vulgárními slovy, ale je fakt, že „mrdat život“ je svým způsobem animální a je to i způsob nebo emoce, kterou někdy člověk ve své přirozenosti cítí. Kniha se začala podobat Cestě vášně, kterou David Deida věnoval před lety spíše mužům. Z této knihy tu je pak také rozsáhlá ukázka, takže osobně ji mám zařazenou mezi těmi něžnými a vzletnými knihami od něj, a touto, na můj vkus moc mužskou publikaci. Je jako mezistupeň.