Podobné tituly

V poslední době nevychází mnoho skutečně významných knih o Josefu Váchalovi nebo přímo váchalovských děl. Publikace k výstavám spojeným s Marií Rakušanovou jsou v tomto kontextu a pro pochopení Váchalovy práce pouze bizarními margináliemi, jakkoliv nakladatelsky dobře vypravenými. Váchalovy kněhoznačky, In memoriam Marie Váchalové, Kázání proti hříchu spěšnosti, Cyklus dřevorytů k chvále geniálních lékařů a ranhojičů, to skutečně stačí tak málo, aby se milci a příznivci Josefa Váchala uspokojili a radostně se vzájemně plácali kolem ramen, jak se to Váchalem všude jen hemží? Jenže kvantita, přátelé milí váchalovští, není a nikdy nebude kvalitou. Koho dnes napadne, že jsou ještě o hodně významnější Váchalovy umělecké a literární počiny, než zmíněné nedávno vydané tituly, které ještě nespatřily světlo světa, bohužel? Kdo si dnes vzpomene na Receptář barevného dřevorytu, Mor v Korčule, Orbis Pictus (který mimochodem vyšel v kolorované verzi ve francouzštině s originálním váchalovským písmem v roce 2009) nebo Vademekum erotiky v soustech? Proč se neudělá reedice Dokonalé magie budoucnosti, která naposledy vyšla v roce 1997? Proč se neptáme, zda není škoda, že všechny tyto dosud nevydané knihy nám na pultech knihkupectví zoufale chybí? Hana Klínková jde zcela jednoznačně proti proudu tohoto systémového a nakladatelského obcházení a zapomínání na Josefa Váchala a jeho díla. Už fotografický a obrazový materiál, výsledek neúnavné a vynikající rešerše autorky by si zasloužil místo mezi nejvýznamnějšími váchaliánami. Jenže Hana Klínková zcela nově uspořádává a tematizuje podstatné konstanty Váchalova života a díla v několika úvodních kapitolách, které, poprvé ve váchalovské literatuře, uvádí skutečně důležité skutečnosti umělcova života do smysluplných a ilustrativních a koncizních celků, které se nejen velmi dobře čtou, ale zejména mají velikou informativní a výpovědní hodnotu, přestože jsou poněkud stručné. Dobře, pořád jenom chválím, ale ono, drazí váchalomilci, je skutečně co............Hana Klínková nám připravila velmi neobvyklou a milou hostinu, plnou váchalovských historických cenností. Dobře, abych pořád jen nechválil, mezi mnoha a mnoha uvedenými fotografiemi chybí ta ikonická, která zobrazuje Josefa Váchala ukřizovaného, Josefa Váchala na kříži jako Ježíše Krista, ale to je jen atomární nicotná piha na jinak bezvadném a velice výpravném a historicky a životopisně velmi objevném ilustrativním díle, které je v současnosti a v současné české váchalovské produkci jednoznačným milníkem, ke kterému se budeme zcela jistě velmi často vracet i v budoucnosti, to jsem si jist.