Veselá čekárna není pro Jana Bornu jen místem, kde se člověk odevzdává tomu, co život přinese, ale také místem zastavení a spočinutí, které vybízí neustrnout a vykročit. Odvaha odolává obavám, syrová věcnost přechází v ironii a bytí se stává riskantní improvizací.
Vzduch se tu nehne,
nikdo nepřichází.
Čekám.
Na co?
Nevím.
V čekárně
si odklad nevysedím.
PDF, česky
