Podobné tituly

O Buzurgu ibn Šahrijárovi toho nevíme moc, mimo to, že to byl kapitán lodi v 10. století a pocházel pravděpodobně ze Siraf ležící na severním břehu Perského zálivu. Přibližně kolem roku 953 dokončil sbírku námořnických příběhů z různých oblastí (např. Siraf, Omán), kterou u nás najdeme pod názvem „Divy a záhady Indického oceánu“. Příběhy vyprávějí o Persii, Arábii, Indii, Srí-Lance, Malajsii, Indonésii, Číně a dokonce i o východní Africe. Některé jsou datovány mezi roky 900-953 a pojednávají o peprných obchodních dobrodružstvích a eskapádách, o mimořádných ziscích, naprosté nouzi a chudobě, o mořských pannách, opicích, slonech, želvách, humrech a obrovských ptácích. Jiné příběhy mají naopak náboženské motivy, připomínající hlubokou zbožnost námořníků všech národů. V neposlední řadě ve sbírce nalezneme i příběhy o ženách, o kterých je psáno velmi svérázným způsobem, nikoliv však vulgárním. Kniha je napsána podobným stylem jako Příběhy tisíce a jedné noci nebo pozdější Boccacciův Dekameron. Kniha je ale velmi vzácná – existuje pouze jediný rukopis, který je uchováván v knihovně v Istanbulu.
Z celkového počtu 136 povídek, jsme schopni datovat jen hrstku z nich – buď ty, u kterých je rok přímo napsán v textu nebo u kterých můžeme datování odhadnout dle historického kontextu. Buzurg v knize nikdy explicitně nevysvětluje svůj záměr nebo styl. Implicitním cílem je pobavit a potěšit čtenáře sbírkou příběhů od různých velitelů lodí a občas i jednoduchých námořníků. To ovšem neznamená, že jsou příběhy plytké – naopak například jeho úvodní povídka je o konverzi k Islámu.
Kniha byla západnímu světu představená v 19. století, kdy byl originální rukopis dostupný francouzskému orientalistovi C. Scheferovi, který byl následně přeložen Marcelem Devicem. Chyby v překladu byly ovšem natolik závažné, že kniha musela být poslána zpět do Istanbulu a tam také byly chyby opraveny M. Ritterhausenem. Arabský text tak byl znovu publikován v roce 1883 P. A. van der Lithem spolu s Devicovým překladem .
Kniha je napsána briskně a živě, blízko hovorové mluvě námořníků, z čehož můžeme usuzovat, že publikem měli původně být ostatní námořníci a obchodníci. To nám také ukazuje pravou reprezentaci arabského světa. Elegance textu leží právě v jeho jednoduchosti, a ačkoliv Buzurg občas využije nějakého technického pojmu, vůbec to nepůsobí rušivě, ba naopak to přidává na autentičnosti celé knihy.
Cílem sbírky je pobavit a ponaučit čtenáře. Ačkoliv hrubý materiál, prezentován právě v knize Divy a záhady Indického oceánu může být považován za něco primitivního, kniha jako celek poskytuje velké množství etnografických informací, které jsou mnohdy využívány v současných pracích. Buzurg nabízí pohled do života člověka na moři v západní části Indického oceánu, pohled, který těžko nalezneme v jakémkoliv současném klasickém nebo středověkém arabském díle.