Hvízdnutí na prsty – rošťácký, spíše klukovský svolávací signál – stojí na počátku pohádkového vyprávění Ivana Binara. V něm však pískat na prsty naučí malou Bibianu její energická babička, která kromě toho, že dokáže pro vnučku a její kamarády sehrát loutkové představení, pracuje jako rychlá messengerka na motorce.

(...) Mají malí čtenáři příležitost číst si sami o sobě, tedy o svých vrstevnících, žijících ve stejné realitě jako oni? Bibiana, hrdinka knihy Ivana Binara, takovou postavou je. I když to oproti většině dětí má ve všedním světě daleko těžší. Je upoutána na vozíček. A při dopravní nehodě, od které je postižena, přišla i o oba rodiče. Stará se o ni babička, která však často bývá dlouho pryč - je totiž rychlým poslem, messengerem. Na motocyklu značky Kawasaki rozváží zásilky, jejichž doručení nestrpí odkladu. To se pak Bibiana věnuje svým snům, v nichž ožívají scény z pohádek, které jí babička hrává v loutkovém divadle.(...) Nebyla by to ovšem kniha vydaná nakladatelstvím Meander, kdyby zajímavý text nepřicházel za čtenáři i pěkně vypraven formálně. Příjemný podlouhlý formát dává panoramatický prostor barevným ilustracím Veroniky Podzimkové, které kombinují kresbu s fotografií.