Popis: 1× kniha, brožovaná, 352 stran, 12 × 20 cm, česky
Výbor z Mannovy rozsáhlé esejistiky o literatuře, filozofi i a hudbě je koncipován tak, aby reprezentoval pokud možno nejdůležitější estetická a ideová východiska autorovy celoživotní tvorby. Obsahuje jednak eseje o měšťanství a románu jakožto kulturně-historických fenoménech, jednak eseje věnované jednotlivým autorům, kteří měli na Manna zásadní vliv.Velká část textů tohoto výboru je do češtiny přeložena vůbec poprvé.(...) Eseje Thomase Manna jsou spíš vyznání než úvahy. Až znepokojivý je nesoulad mezi jejich horoucím stylem a umanutostí, s níž se autor hlásí k měšťanství, které charakterizuje jako " střední polohu lidství". Ale napětí mezi výstředností jeho obdivu a ideálem středu, po němž snad skutečně touží, aniž by se k němu, pravý wagnerián, dokázal snížit, je pro Manna příznačné. (...) České vydání Mannových esejů dnes tedy umožňuje setkání s autorem, který se hlásil k tomu, že je třeba volit mezi etikou a estetikou, zároveň však s obdivuhodnou poctivostí a svědomitostí svoji volbu stále zpochybňoval - třebaže věděl, že žádnou volbu nemá. Jeho činem bylo slovo, jeho životem umění. A jeho bolestí snad bylo vědomí, že lidský osud určují dějiny, ale krása dějiny nezná. Překladateli Janu Honovi se podařilo vystihnout onu kombinaci emfáze, olympského shlížení na dějiny, dlouhého dechu a jisté pedanterie, která je pro Mannovy eseje příznačná.
(...) Jako Němec si však Thomas Mann byl vědom, že "poslední půlstoletí zažilo úpadek lidství, nejděsivější kulturní propad, ztrátu vzdělání, slušnosti, smyslu pro spravedlnost, ztrátu věrnosti, víry i té nejprostší spolehlivosti". Studená válka a její projevy jako maccarthysmus ve Spojených státech jej proto brzy přiměly k větší zdrženlivosti. Ve své pozdní úvaze o Friedrichu Schillerovi (a podobně v eseji o Čechovovi) vybízí proto jen k práci na "tiché stavbě lepších pojmů, čistších principů a šlechetnějších mravů", k "věčnému svazku člověka se zemí, s jeho rodnou půdou". Tedy přece jen k regeneraci "měšťanské epochy" s jejím pokusem o (vratkou) rovnováhu obou životních poloh, k pokračování v trpkém úsilí novověku, aby člověk vystoupil z živočišné říše. Je to málo? Nic lepšího lidé nevynalezli a snad ani vynalézt nemohou...