Děvčata z Rijádu

(...) Přetížené telefonní šepoty Děvčata z Rijádu nejsou špatnou knihou, zejména když se čtou v létě. Je v nich srdceryvnost mýdlové opery, lehkost trendy časopisů, patos potulných bardů, půvab orientální pohádky, zápal feministického pamfletu i drzost chatroomů. Styl naštěstí není rozemletý ani žoviální, což se mnoha ženským románům stává, a autorka se úspěšně vyhnula i úskalí násilných happy endů. Vysněný muž se zachová jako zbabělec, láska, která se zdá osudová, se nakonec utopí v trapnosti a banálnosti. A i když se Alsaneiny hrdinky podobají určitou emancipovaností, klevetěním a posedlostí módními výstřelky západním ženám, liší se v tom nejpodstatnějším - možností svobodně se rozhodovat.

(...) Bestseller, kterému se přezdívá "arabský Sex ve městě". (...) Její román vypráví o čtyřech arabských dívkách z vyšší společnosti, které nejsou tak úzkoprsé, jak by se na muslimskou zemi mohlo zdát. Klábosí spolu o sexu, flirtují po internetu, pořádají dýchánky. A přitom touží po muži svých snů.