Podobné tituly

Kniha mě zaujala více než jsem čekala, život slečny, dívky, ženy.. KDO NEČETL, NEPOCHOPÍ

Kniha je deníkovou 'road book' po životě jedné Kubánky. To, co hlavní hrdinka prožije v příběhu knihy, by nikdo nepřál ani svému nepříteli. Kulisu nesnadného života mladé ženy dotváří nesvobodné město, v němž se ani matka hrdinky, ani hrdinka sama nesmiřují s útiskem práv obyčejných Kubánců. Žena by chtěla odejít, ale není plnoletá a otec je v emigraci. Ten otec, co ji mlátil a mučil hladem. Musel by však dát paradoxně souhlas. A přitom všichni odcházejí...

Kniha jako deník zprvu devítileté, poté dospívající kubánské dívky - dcery nekonformní, rozuměj 'extravagantní matky' (výpujčka z ideologického slovníku). Na devítiletou holku skutečně vyzrálý text, místy samozřejmě poznamenaný 'dětským pohledem' plným bezelstnosti a důvěřivosti - tato, chceme-li, dětská 'naivita' však překvapivě naráží na ohrady absurdního světa dospělých, popisuje jejich zbabělost, nízkost, komičnost. Dá se skutečně věřit tomu, že značnou část knihy tvoří zápisky devítileté Nieve? Možnou odpovědí by mohlo být ano, pakliže jsou ale tyto zápisky součástí autorské výpovědi, lze tuto otázku trochu posunout a ptát se na širší dosah těchto deníkových záznamů. Nieve se na několika místech zmiňuje o tom, že se k deníku uchyluje jako ke svému příteli, že je jím a on je jí, padne slovní spojení 'tajná skrýš'. Tady bych se pokusila ptát se, jak je vůbec možná 'tajná skrýš' nebo 'soukromí' - začátek knihy je uveden úryvkem z Deníku Anny Frankové, navozuje to tedy určitou linii deníkových záznamů, a to rozhodně nemůže zůstat nepovšimnuto, protože 'deníkový záznam' má jakožto literární útvar svou genealogii, je něčím zohledňován a má svá omezení. Může deníkový záznam coby literární útvar navodit atmosféru jedinečnosti, odlišnosti? Dětská a později dospívající hrdinka se o odlišnosti zmiňuje s určitými rozpaky, i když rozhodně ne odmítavě - tady si dovoluji klást otázku, jak je možná odlišnost. Nieve přišla o 'normální' dětství, nastolila si vlastní parametry světa, kterým by mohla snadněji proplout. Dětství je rozpuštěno. Dcera se chová dospěle, matka dětsky. K čemu kategorie dětství a dospělosti ... autorka knihy ovšem využívá 'dětského pohledu' - dalo by se říci snímá apoteózu humanity. Dětský pohled otevírá jinakost - jenomže co s tímto působivým svědectvím, když je filtrováno autorským zásahem dospělé autorky. Jsou deníkové záznamy vždy působivé? S 'faktickými údaji' knihy problém nemám, politický kolorit plasticky vylíčen, absurdistán. Po této stránce je kniha pro českého čtenáře více než poučná - viz výpadky elekřiny na denním programu.