Podobné tituly

Kniha nebo spíše sborník Člověk na Moravě v první polovině 20. století navazuje na vydání úspěšné publikace z roku 2004, Člověk na Moravě 19. století. Podobně jako v minulém svazku si dali editoři za cíl představit širokou sociální a profesní skladbu moravské společnosti a zároveň ukázat její proměny v posledních letech Rakousko-Uherské monarchie, v době první Československé republiky, ale i v letech nacistické okupace a poválečné době 1945-1948. Za prostředek zvolili editoři již vyzkoušenou formu čtivých biogramů známých, zapomenutých i zcela obyčejných (neznámých) osob první poloviny 20. století.
Hned na začátku je potřeba pochválit editorský tým za to, jak velké množství jednotlivých autorů se jim podařilo pro svůj nemalý projekt získat. Oproti předcházejícímu svazku Člověk na Moravě 19. století, kde publikovalo 27 autorů, se nyní setkáváme s 32 autory. Přínosnost celé publikace je obrovská, neboť v našem prostředí se jedná v podstatě o průkopnickou práci. Dílo, které by se takovýmto způsobem zabývalo sociálními dějinami 20. století, u nás v podstatě neexistuje. Výjimku tvoří pouze práce Jany Machačové a Jiřího Matějčka (O středních vrstvách v českých zemích 1750-1950. Opava 2001), která však má široké časové rozmezí a hlavně se týká pouze středních společenských vrstev.
Sborník je přehledně rozdělen na tři části, přičemž kritériem zařazení jednotlivých studií do určitého sektoru bylo postavení sledované osoby ve společnosti první poloviny 20. století, srovnané se společenskými vztahy století 19. V první části se tak setkáváme s profesemi (sociálními typy), které jsou nerozlučně spjaty se stoletím 19. a postupně se během 20. a 30. let 20. století ze společnosti „vytrácejí“. Typickým zástupcem této části je proto šlechtic – velkostatkář Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly nebo velkopodnikatel Johann Larisch-Mönnich. Ve druhém sektoru jsou nám představeny ty profese, jejichž existence i přes nové změny ve společnosti přetrvala. Setkáváme se zde s advokátem Hynkem Bulínem st., obvodním lékařem a regionálním politikem Františkem Liškou či zločincem Martinem Leciánem. Poslední, třetí oddíl pak představuje profese (sociální typy), které se v dané době objevují zcela nově. Zde najdeme pravicového pučistu Ladislava Kobsinka, baťovského manažera Dominika Čiperu a také junáka – skauta Velena Fanderlika, díky jehož profilu je ve sborníku zastoupena i oblast volnočasových aktivit, pro kterou se jinak nepodařilo najít vhodné autory.
Editory použité členění zamezilo tradičnímu posuzování společnosti z hlediska „středovosti“ a „okrajovosti“. Samostatná kategorie lidí na okraji zde chybí, a tak se zločinec objevuje ve stejné kategorii jako četník, neboť jsou oba posuzování podle modernosti své profese.
V rámci jednotlivých příspěvků se můžeme setkat s jednou konkrétní osobou nebo naopak se skupinovou biografií (příklad četníka, sirotků, Roma, Žida, úředníka…). Velice originálním způsobem se se zadaným úkolem vypořádala Michaela Chládková, která z důvodu nedostatečné výpovědi pramenů nemohla barvitě a kompletně vylíčit konkrétní osobu dělnice z malé textilní továrny, a tak profesi představila na osudu fiktivní pletařky Marie, ovšem ze skutečné továrny bratří Ohryzků.
Díky pestrosti zvolených profesí a sociálních typů se čtenář podívá nejen do velkých moravských měst (Brno, Zlín), ale i na malé obce (Protivanov, Luhačovice, Velký Ořechov…). Na stránkách sborníku potkáme jak velmi známé osobnosti československých dějin (Karla Engliše, Arna Nováka, Leoše Janáčka, Jakuba Demla), tak osobnosti, na které se pozapomnělo anebo zatím stojí ve stínu jiných. Nechybí zde ani zcela obyčejní obyvatelé Moravy, kteří nebyli až do sepsání těchto studií nikomu známí.
Jedním z nedostatků sborníku může být fakt, že v rámci 32 biogramů v publikaci nalezneme pouhé tři ženské profily (žena na pomezí stavů – Josefína Kounicová, již zmíněná dělnice – pletařka Marie a odborářka – Karla Pfeiferová). Je to sice o jednu ženu více než v publikaci Člověk na Moravě 19. století, ale i přesto se tento počet může vzhledem k narůstající emancipaci žen v první polovině 20. století jevit jako neadekvátní.
Obecně můžeme všechny autory pochválit za kvalitní práci s prameny a literaturou. Pramenná základna i doplňková literatura je dostatečně široká. Jelikož se jedná o průkopnické dílo, autoři se mohli pokusit o nějaké zobecnění až po vlastním pramenném výzkumu. Taktéž poznámkový aparát je vřazen do sborníku uživatelsky příjemně, odkazy na konkrétní prameny a relevantní literaturu jsou totiž řazeny vždy na každé straně pod čarou, což je pro 500 stránkovou publikaci podle mého názoru ta nejlepší forma. Velmi zajímavým se jeví rovněž postup některých autorů – snaha pro lepší dokreslení dané profese hledat obraz zkoumaného povolání v dobové krásné literatuře.
Faktických nedostatků najdeme ve sborníku poskrovnu. Pouze pokud by čtenář ve třetí části publikace hledal příspěvek týkající se vojáka – důstojníka československých legií, na kterého editoři odkazují v úvodu sborníku, tak ho tam bohužel nenajde. Jediného vojáka ve sborníku Oskara Pejšu najdeme ve druhé části knihy, kam také pravděpodobně náleží, protože po celou dobu první světové války bojoval na straně Rakouska-Uherska. Jedním z dalších nedostatků pak může být začlenění druhého příspěvku Pavla Nováka do tohoto sborníku. Studie, která se zabývá profesí zbytkového statkáře na příkladu rodiny Milíků, totiž není spjatá s moravským prostředím, ale s Čechami (Milíkovi vlastnili statek v Bernardovu, okr. Kutná Hora). Autor v rámci příspěvku sice vysvětluje, proč nebylo možné najít osobu konkrétního „zbytkaře“ na Moravě, nicméně je otázka, jestli do sborníku s názvem Člověk na Moravě ve 20. století patří studie, která se týká výlučně Čech. Samotná studie však rozhodně není nekvalitní, jen zde nebyl dodržen základní požadavek editorů, aby byl příspěvek vázán na moravské prostředí. Rovněž je škoda, že velmi zajímavý příspěvek Pavla Marka, který pojednává o knězi – reformistovi Matěji Pavlíkovi – Gorazdovi, končí líčením Gorazdových osudů již v roce 1925 a zbytek života již zde není zmíněn. Závěrečná poznámka odkazuje jen na Gorazdovu smrt v roce 1942, jež by si vzhledem k zajímavým okolnostem určitě zasloužila více prostoru.
Je třeba konstatovat, že jako celek je kniha velmi čtivá a také přístupná, nikoliv však na úkor odbornosti, jazyk autorů je jasný a srozumitelný. Díky tomu lze tuto publikaci doporučit nejen historikům, zabývajícím se moderními dějinami, či sociologům, ale i všem zájemcům o nedávnou minulost z řad veřejnosti. Výhodou obsáhlého sborníku je, že nemusí být čten od začátku do konce popořadě, ale dá se číst libovolně po jednotlivých studiích.
Největší škodou je, že se této jinak vydařené publikaci nedostalo důstojného svázání do tvrdých desek. Brožovaná varianta se u 500 stránkové knihy, jejíž formát je navíc větší než A5, jeví dost nešťastně, neboť už po prvním přečtení začíná kniha vypadat opotřebovaně. Obálka knihy působí na první pohled poutavě, ilustrace na obálce pěkně dokresluje název publikace. Ovšem tato ilustrace z obálky je zároveň prvním a posledním obrázkem z celého sborníku. Dle mého názoru by si takto velkoryse pojatá publikace zasloužila poněkud „sličnější“ podobu, zejména v podobě obrazových příloh, které by skvěle doplnily samotný výklad. Pak byl sborník jistě poutavější i pro širokou veřejnost, na kterou může takto působit poněkud strohým a odborným dojmem.
Přes výše uvedené drobné nedostatky mi však nezbývá nic jiného než knihu čtenáři jednoznačně doporučit. Nejedná se totiž jen o vynikající dílo z hlediska sociálních dějin 20. století, ale jeho význam spočívá také v tom, že ho lze použít pro další bádání, například pro komparaci s jiným středoevropským regionem.