(...) Paralipomena jsou pro čtenáře Šiktancových básní knihou výletů do cizích služeb, ale i do odvátých estetik básnického jazyka: „Kolíčkoval/ svatej Štěpán/ čiré živobytí// Stejskalo se Ztracen po vsích/ šmíroval jsem v božím přítmí u vrat.“ Text vrací hlasy ozvěny z šedesátých let, rezonuje v něm styl řekněme Topinkův nebo Wernischův, přičemž styl Šiktancův neustupuje a zůstává přítomen. Už proto je tahle kniha výletů poučná.
