Knihu znám a četla se velmi lehce a jakoby sama. Znám autorku a dovolím si tvrdit,že dobře. Malý Vladimír byl autorčin manžel, takže o době, ve které se příběh odehrává, slyšela od něj často vyprávět. Spoustu drobných věcí, hrnečky, talířky i třeba staré fotografie dovedly dokreslit jeho vzpomínky,které potom paní jindřiška dovedně ve své knize sepsala. Je to pohlazení a připomínka, jak se žilo a také vzpomínka na něj.
h
Knížku mám doma více jak rok a přečetli jsme ji celá rodina. Je to pěkný příběh jedné rodiny,láska malého Vládi k dědečkovi. Pěkně a s citem propracované dílo.
