(...) Nad texty Pavla Juráčka pochopíme, jakou politickou úlohu tehdy sehrával Franz Kafka, který přímo ztělesňoval zdánlivě bezbrannou inteligenci, jejíž nedozírná moc tkvěla v pronikavém vidění, přesném pojmenování a něžném výsměchu všemožným šalbám světa. Podobenství, která Juráček v kafkovském duchu důmyslně konstruoval, měla sotva dostatečnou sílu, aby pohnula masami, elitám však nabídla klíč, jak se shodnout v postoji k režimu.
Kniha je otevřenou zpovědí mysli , která se není ochotná přistoupit na poveli zvenčí a řídíce soustavně pouze svým kodexem , při které z¨vznikají i opačné stavy proti normálnosti , která je stejně relativní bez objektívnosti.
