(8. dubna 1964, Kodaň) je dánská spisovatelka a esejistka s rakouskými a německými kořeny. Vzděláním makroekonomka, pracovala pro OSN a Evropskou unii v oblasti řešení konfliktů a humanitárních otázek především v Africe. Od roku 1995 se plně věnuje literatuře, účastní se celosvětových veřejných debat o demokracii a lidských právech, publikuje politické eseje v nejrůznějších světových médiích.
Ve svých knihách se soustřeďuje především na existenciální a etické otázky života a lidské civilizace, což často vyvolává kontroverze a vášnivé diskuse, na druhé straně však její díla získávají po celém světě prestižní literární ocenění. Mnoho jejích knih bylo divadelně adaptováno a hrají je soubory po celém světě, dvě z nich jsou zpracovány také jako opery (Londýnská královská opera a Stuttgartská opera). V roce 2022 vznikl podle předlohy románu Nic (Intet) stejnojmenný film v režii Trine Piil Christensen a Seamusa McNallyho, který je od června 2023 promítán i v českých kinech. Knihy Janne Teller byly dosud přeloženy do 36 jazyků.
Janne Teller knižně dosud vydala: Odins O (Odinův ostrov, 1999), nordickou ságu o náboženském a politickém fanatismu; Hvis der var krig i Norden (Co kdyby tady byla válka, 2004) pokládající základní otázku, co by člověk dělal, kdyby v jeho zemi vypukla válka – původně psáno pro severské země; Kattens tramp (Kočičí dupání, 2004, v němčině vyšlo pod názvem Europa, Alles was dir fehlt) zamýšlející se nad historií a budoucností Evropy a nad tím, co to vlastně znamená být Evropanem; Kom (Přijď, 2008), román o etice v umění a v realitě; Afrikanske veje (Africké cesty, 2013), příběh dánského páru, který cestuje po Keni, kde žena byla v minulosti provdána za černošského občanského aktivistu, který byl zavražděn; Alt (Všechno, 2013), osm příběhů, jejichž prostřednictvím Janne Teller nutí čtenáře přemýšlet o identitě, hněvu a násilí, integraci a vyloučení, zneužívání a vykořisťování, multikulturních rozdílech a podobnostech, vraždě a trestu smrti, o svobodě a jejím omezení; At ga nogen (Kráčet nahý, 2018), soubor jednadvaceti esejů o umění a snaze být člověkem v globálním, multikulturním a stále více virtuálním světě.
Doslova literární revoluci způsobil román Janne Teller Intet (Nic, 2000), v němž autorka řeší smysl života pohledem žáků základní školy. Po prvotním zákazu se kniha Nic postupně stala oceňovaným mezinárodním bestsellerem, kritiky oslavována jako nová klasika, které se dosud prodalo více než 1,5 milionu výtisků.
K oceněním, kterými byla autorka poctěna, patří například americké ceny Michael L. Printz Award a Mildred L. Batchelder Award, švédská Peter Pan Prize, dánská Drassowson‘s Prize, německá Dia Zeit, Luchs Preis nebo francouzská Le Prix Libbylit. Získala také cenu dánského ministra kultury a v roce 2021 jí pákistánský prezident udělil ocenění Tamgha-e-Pakistan za pomoc lidem v Džammů a Kašmíru.
Janne Teller žila na mnoha místech na světě, v Bruselu, Paříži, Miláně, Berlíně, v Londýně a New Yorku, ale také v Dar es Salaamu nebo v Maputuo. V současnosti se vrátila do Dánska, kde renovuje starý dům a chová arabské koně. Je rovněž aktivní jezdkyní a v roce 2022 získala se svou klisnou OX Arabian Magnums Javannah titul šampióna východní Anglie ve vytrvalostním dostihu na šedesát kilometrů.
