Jiří Havlík (1962) – malíř, výtvarník, fotograf Na skicách k obrazům, na kresbách, u fotografií, v poznámkách v mobilu i počítači – všude básně. Většinou krátké, sotva pár slov, někdy delší než jen pouhá myšlenka. A také básně v obrazech. Čistý papír je pro něho stejnou výzvou jako velké bílé plátno. Rozdíl mezi slovy a barvami není tak důležitý, mnohem důležitější je volnost myšlenky a svoboda prostoru. Poezie je součástí jeho tvorby, píše ji stejně dlouho, jako kreslí a maluje. Slova básně je možné časem změnit, řeč obrazu či kresby ne. Přesto se ani k básním příliš nevrací. Jsou otiskem doby, stopou, která buď vybledne, nebo ji čas zpevní.